Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letní čas vstupuje do další pětiletky, výtky odpůrců vládu nezviklaly

  10:40aktualizováno  10:40
Letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. O schválení příslušného nařízení vládou ve středu informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Lidovci předtím hovořili o možném zrušení střídání letního a zimního času.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

„Abychom teď jako ČR vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, já si myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, podle níž se jedná jen o technickou novelizaci, která navazuje na směrnici Evropské unie. Podivila se také, že problematika patří do její agendy. „V Unii to řeší komisařka pro dopravu.“

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara z KDU-ČSL s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Předseda lidovců Pavel Bělobrádek kvůli své nepřítomnosti na zasedání vlády minulý týden požádal o přeložení bodu, aby se rozhodování mohl účastnit.

Kdy se změní čas

Příští rok má letní čas začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve.

Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze třetí hodiny na druhou 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.

Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ uvedlo v návrhu nařízení.

Pokračovat ve střídání zimního a letního času je však podle komise vhodné jednak z důvodu, že se tím podporují volnočasové aktivity občanů během léta, ale i z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Kritici poukazují na to, že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém nastala změna času. Z těchto studií prý však nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice letní čas trvale zavedla vláda v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Vyvolávají u vás přechody na letní čas zdravotní problémy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 10. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

NE 1840
ANO 1706
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Dopravní zdravotnická služba porušovala předpisy, tvrdí bývalí zaměstnanci

Inspektorát práce se zabýval podnětem od bývalých zaměstnanců Okresní dopravní zdravotnické služby v Českých Budějovicích. Stěžovatelům dal částečně za pravdu,...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Uchazeči o Hrad prozradili, kdo je jejich vzorem. Ohodnoťte odpovědi

Jakého současného či dřívějšího státníka si uchazeči o prezidentský post obzvlášť váží a čím by je tento politik inspiroval, pokud by zkraje příštího roku...  celý článek

Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství
Poslanci volají po pádu šéfa Finanční správy kvůli zajišťovacím příkazům

Po odvolání šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka kvůli využívání zajišťovacích příkazů a jejich likvidačnímu dopadu na firmy volají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.