Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letní čas vstupuje do další pětiletky, výtky odpůrců vládu nezviklaly

  10:40aktualizováno  10:40
Letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. O schválení příslušného nařízení vládou ve středu informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Lidovci předtím hovořili o možném zrušení střídání letního a zimního času.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

„Abychom teď jako ČR vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, já si myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, podle níž se jedná jen o technickou novelizaci, která navazuje na směrnici Evropské unie. Podivila se také, že problematika patří do její agendy. „V Unii to řeší komisařka pro dopravu.“

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara z KDU-ČSL s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Předseda lidovců Pavel Bělobrádek kvůli své nepřítomnosti na zasedání vlády minulý týden požádal o přeložení bodu, aby se rozhodování mohl účastnit.

Kdy se změní čas

Příští rok má letní čas začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve.

Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze třetí hodiny na druhou 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.

Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ uvedlo v návrhu nařízení.

Pokračovat ve střídání zimního a letního času je však podle komise vhodné jednak z důvodu, že se tím podporují volnočasové aktivity občanů během léta, ale i z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Kritici poukazují na to, že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém nastala změna času. Z těchto studií prý však nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice letní čas trvale zavedla vláda v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Vyvolávají u vás přechody na letní čas zdravotní problémy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 10. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

NE 1840
ANO 1706
Autor:


Témata: Změna času




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.