Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letní čas skončil, hodiny se vrátily o hodinu zpět

  3:01aktualizováno  3:01
Letní čas ve tři hodiny po půlnoci skončil. Česko a celá řada dalších států se vrátily k astronomickému času, tedy o hodinu zpět. V dalších dnech se bude dříve rozednívat, ale také se dříve stmívat. Poprvé u změny času chyběl její velký kritik pekař Pecka, který letos zemřel.

Přechod na letní čas má spoustu odpůrců. Nejčastěji namítají, že časový posun způsobuje lidem zdravotní potíže. Rakouští vědci zjistili, že po změně času stoupá počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři ale oponují, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí, protože přeladění vnitřních hodin prý trvá jen několik dní.

sluneční hodiny už ukazují nový čas

S předstihem 36 hodin začaly ukazovat astronomický čas namísto letního sluneční hodiny na náměstí v Třešti na Jihlavsku. V Třešti mají hodiny svislou ručičku, čas ukazuje stín směřující k terčíkům na ploše náměstí. Přesně v 15:00 děti přesunuly terčíky hodin o jedno místo zpět.
Během let se čas na třešťských slunečních hodinách měnil už několikrát mimo předem naplánovaný termín. Letos kvůli onemocnění několika dětí. Předloni se změna zdržela o týden kvůli půlmetrové sněhové nadílce. V roce 2006 dokonce o dva týdny, protože na náměstí ležel metr sněhu.

Nejznámějším bojovníkem proti letnímu času byl v České republice pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který koncem letošního léta zemřel. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Lidé se s koncem letního času vracejí do přirozenějšího cyklu. Podle psychologa Jeronýma Klimeše by bylo ideální, kdyby se hodiny posouvaly postupně a sedmá ranní by se řídila podle východu slunce.

"Kdyby lidé neměli hodinky a žárovku, vstávali by správně s rozedněním a chodili by spát po setmění, což je přirozený režim. Tento cyklus doporučuji například lidem, kteří přicházejí s depresí po rozchodu. Právě naše dlouhé bdění a pozdní vstávání může deprese způsobit," míní psycholog Jeroným Klimeš.

Jako první přišel s nápadem posunout čas Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Podle expertů ale v současnosti časový posun k úsporám energie nepřispívá.

Časem hýbaly války a ropná krize

Čas se pravidelně dvakrát do roka mění především v mírném pásmu, tedy ve všech zemích Evropy kromě Islandu, Grónska a některých norských ostrovů.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a pak až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Zrušili byste letní čas?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 13. listopadu 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 14542
NE 6387
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.