|
Jak se k letnímu času stavěly osobnosti | |
| Antonín Přidal, spisovatel | ANO Každým rokem na podzim. |
| Helena Haškovcová, profesorka lékařské etiky | NE Je to praktické řešení a já nerada vstávám do tmy. |
| Iška Fišárková, módní návrhářka | NE Mám letní čas upřímně ráda |
| Lukáš Pollert, lékař a vodní slalomář | NE Ani ne, já mám léto rád, ale stejně, nejradši mám podzim. |
| Vlasta Chramostová, herečka | ANO Kloním se k větší harmonii člověka s přírodou. Patřím sice k téměř 60 procentům populace, která nemá s přechodem na letní čas problémy, ale nestavím ekonomické výhody nad zdraví lidí. Homo sapiens je velmi ohrožený druh. |
| Jacques Rupnik, politolog | NE Jen proto, že je snazší posunout si ručičky na hodinkách než se dohadovat s celou Evropou o zrušení letního času. |
| Václav Malý, biskup | NE Jeho zavedení přináší nesporné výhody pro ušetření energie, i když nelze přehlížet i jisté zdravotní obtíže s tím spojené. |
| Jiřina Šiklová, socioložka | NE Ušetří to elektrickou energii a navíc, lidé se již přizpůsobili horším věcem. |
| Karel Holomek, předseda Helsinského výboru pro romské etnikum | NE! Zavedením letního času se lidé více přibližují přírodě v čase, kdy vyvíjejí největší aktivitu. |
| Vratislav Kulhánek, předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. | NE Mám rád dlouhé letní večery pro sportovní vyžití. |
| Erazim Kohák, filozof |
NE Pokud nepřesuneme republiku do tropů, kde se délka dne a noci nemění. |
| Jiří Kratochvil, spisovatel | ANO Zdraví občanů je nadřazeno ekonomice státu. |
Zatímco podle průzkumu z května 1998 bylo zastánců letního času o něco více než odpůrců, dnes se poměr vyrovnal.
Podle 58 procent lidí vyvolávají změny času zdravotní problémy, 31 procent občanů uvádí, že jim změna času působí potíže v zaměstnání.
V obdobně zaměřeném průzkumu agentury Sofres Factum přiznala problémy s přechodem času necelá třetina občanů, přičemž za nejčastější důvody uvedli poruchy spánku a orientace v čase, únavu a další somatické i psychické potíže.
Podle obou průzkumů mají častěji problémy ženy a nejlépe se se změnou času vyrovnávají mladí lidé do 29 let. Zatímco Sofres Factum uvádí, že se se změnou celkem dobře vyrovnávají lidé starší 60 let a nejvíce si stěžuje střední generace, podle STEM se naopak s touto skutečností lépe vyrovnává střední generace než lidé více než šedesátiletí.
Letní čas pokládá za praktické opatření podle STEM 38 procent občanů, nejčastěji vysokoškolsky vzdělaných. Opačného názoru je 39 procent dotázaných, zejména středního věku. Posoudit to neumí 23 procent respondentů, převážně z řad nejstarší generace, občanů se základním vzděláním a ekonomicky neaktivních.
O příznivém efektu letního času pro národní hospodářství je přesvědčeno 51 procent občanů, zejména se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním.
Kanadský vědec Stanley Coren přišel předloni se studií, podle které se den po zavedení letního času zvyšuje riziko dopravních nehod o osm procent. Usoudil, že za to může právě "ztracená" hodina spánku, protože na podzim, když letní čas končí, je nehod zase o osm procent méně. Ale na druhou stranu letním časem natažený den znamená také lepší viditelnost na silnicích.
Fyzioložka Helena Illnerová doporučuje, aby se zavedení letního času posunulo na pozdější jaro: "Člověk ráno vstává za ranního světla, jeho rytmus se přizpůsobuje na prodlužování dne a najednou vstává znovu do tmy. Není na to připraven. Kdyby letní čas začínal například na konci dubna nebo v polovině května, lidé by vstávali už za světla a pomohlo by jim to vnitřní hodiny předběhnout."
Letní čas se v českých zemích objevil za války. Poprvé v letech 1915 a 1916, podruhé od roku 1940. Po roce 1949 byl zrušen a od roku 1979 zase platí rok co rok. Proč letní čas? Hlavním důvodem byla úspora energie, ale německá studie z roku 1997 ukázala, že z letního času teď těží hlavně turistika a zábavní průmysl, které díky delšímu dni utrží v zemích Evropské unie ročně o čtrnáct miliard marek navíc.
