Premiér Petr Nečas měl 23. září 2010 ve Sněmovně premiéru v roli premiéra.

Premiér Petr Nečas měl 23. září 2010 ve Sněmovně premiéru v roli premiéra. | foto: ČTK

Létejte střídměji, pane poslanče, hájil Nečas škrty. Zastal se i bratří Mašínů

  • 1552
Žádná začátečnická nervozita. Při své premiéře v roli zpovídaného předsedy vlády vystupoval Petr Nečas při interpelacích klidně, poslancům děkoval za otázky, ale když mu komunista Miroslav Opálka vyčetl škrty u platů státních zaměstnanců, rázně se ohradil. "Měli bychom být střídmější při využívání letů do Ostravy," vpálil Nečas Opálkovi.

Reagoval na to, že komunistický poslanec premiérovi dva dny po velké odborářské demonstraci v centru Prahy vyčetl, že vláda plánuje snížení částek na platy ve veřejném sektoru. "Petr pokrytec Nečas káže vodu a pije víno," hlásal Opálka ve Sněmovně, ale Nečas si to nenechal líbit.

Šetřit se podle něj musí. "Každý by měl začít sám u sebe," opáčil Nečas poslanci, který rád využívá jednu z nadstandardních vymožeností poslanců a nechá si státem platit létání na schůze Sněmovny z Ostravy do Prahy, i když může jako poslanec zdarma jezdit vlakem a navíc od státu dostává tučné, zatím nezdaněné náhrady na dopravu.

Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová chystá návrh, podle kterého by Sněmovna létání poslanců neproplácela. Opálka i další by měli smůlu.

"I veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou," hájil Nečas při interpelaci komunistického poslance vládní škrty, proti nimž demonstrovalo asi 40 tisíc policistů, hasičů, státních úředníků a dalších odborářů.

"Nezakrývám, že vláda je odhodlána neustoupit od desetiprocentního snížení objemu mezd ve veřejném sektoru," prohlásil předseda vlády. Jednat se podle něj dá jen o tom, jak přesně se změní mzdové tarify ve veřejném sektoru.

Premiéra rozvášnil dotaz na Paumera a skupinu bratří Mašínů

Na Nečasovi bylo vidět, že se mu hodně nelíbila otázka poslance ČSSD Ladislava Šincla, který premiérovi vyčetl, že při nedávném pohřbu Milana Paumera ze skupiny bratří Mašínů, která se prostřílela na Západ, ocenil jejich činnost a podpořil přijetí zákona o protikomunistickém odboji.

"Podřízli spoutaného, opakuji podřízli spoutaného. Myslel jste vážně, že schvalujete vraždu spoutaného člověka?" ptal se Nečase sugestivně Šincl, když připomínal akce bratří Mašínů, kteří začátkem 50. let na stanici SNB v Čelákovicích zabili policistu Jaroslava Honzátka.

"Jsem přesvědčen, že komunistický režim vedl válku proti svým občanům, a považuji za strašné, jestli někdo hájí těch čtyřicet let," odvětil poslanci Šinclovi Nečas. "Nemám důvod na svých názorech cokoli měnit," potvrdil premiér, že Paumer a Mašínové mají jeho úctu.

Brdské obce peníze nedostanou, přednost mají opravy po povodních

V jedné z dalších interpelací předseda vlády při odpovědi na dotaz sociálního demokrata Václava Votavy vysvětloval, proč brdské obce nedostanou 1,25 miliardy korun na svůj rozvoj. Peníze jim slíbila bývalá vláda Mirka Topolánka, když se jednalo o možném umístění amerického radaru protiraketové obrany v Česku.

S radarem nesouhlasila levicová opozice i část tehdy vládní Strany zelených a americký prezident Barack Obama nakonec od radaru v Česku ustoupil, když už v zemi vládl kabinet Jana Fischera. Nečas poslanci Votavovi řekl, že před investicemi do Brd mají přednost opravy, které musí stát zaplatit po letošních povodních.

"Odhad škod srpnových povodní jenom v Libereckém kraji přesahuje osm miliard korun. Již v roce 2009 byla dána přednost před financováním jakýchkoli jiných programů financování odstraňování povodňových škod. Stejně je tomu i v roce letošním, kde navíc tyto škody jsou dramaticky vyšší," řekl ve Sněmovně Nečas.

Rýpl si ale zároveň do Votavy, že ČSSD loni spolu s komunisty a několika dalšími poslanci vyslovila nedůvěru Topolánkově vládě. Ta by podle něj slib, který dala brdským obcím, splnila, zatímco Fischerův kabinet, který ji nahradil, byl už podle Nečase k plnění tohoto slibu chladnější.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video