Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egypt poprvé za 40 let útočil letecky na Sinaji, mstil smrt vojáků

  7:57,  aktualizováno  18:08
Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště v egyptském městě Aríš na severu Sinajského poloostrova. Jen několik hodin poté zahájila na Sinaji egyptská armáda letecké útoky, při nichž zahynulo nejméně 30 lidí, pravděpodobně islamistů. Byla to první vojenská akce egyptského letectva v oblasti od roku 1973.

Pohřeb 16 egyptských vojáků zabitých ozbrojenci na Sinaji (7. srpna 2012) | foto: AP

Letecký útok na Sinaji byl reakcí na smrt 16 příslušníků egyptské pohraniční stráže, kteří zahynuli při nedělním útoku na policejní stanici u hranic s Izraelem. Incident byl nejkrvavějším v tomto regionu od podepsání egyptsko-izraelské mírové smlouvy v roce 1979 (více o útoku čtěte zde).

Mursího dilema

Izrael se obává, že na Sinaji získávají půdu islámští extremisté a připravují zde útoky na židovský stát. Proto také Izrael vyzval Káhiru, aby proti této situaci zakročila.

Egyptská vojenská přítomnost na Sinaji je omezená a vyžaduje izraelský souhlas na základě dohody z roku 1979. Mubarak s Izraelem v otázkách bezpečnosti spolupracoval, Mursího závazek v této věci ale nyní prochází zkouškou. Mursího Muslimské bratrstvo je totiž ideologicky spřízněno s hnutím Hamas.

Zatímco Mursí se svou islamistickou minulost snažil zlehčit, jeho političtí rivalové upozorňují na prezidentovy vazby na Hamas jako na možný zdroj střetu zájmů ve chvílích, kdy budou v sázce národní zájmy Egypta.

zdroj: ČTK

Egypt poté do oblasti vyslal vrtulníky a letadla. Letouny v noci na středu útočily asi 30 kilometrů východně od Aríše poblíž hranic s pásmem Gazy. Bylo to vůbec poprvé od roku 1973, kdy Egypt bojoval v rámci Jomkipurské války s Izraelem, co bylo do akce na Sinaji povoláno egyptské letectvo, podotkl server Haarec s tím, že vojenské akce na Sinaji musí Káhira od pozdějšího uzavření příměří vždy řešit s židovským státem.

Sousední Izrael prohlásil, že egyptská vojenská akce je nezbytnou odpovědí na to, co se na Sinaji poslední dobou děje. Bezpečnostní složky si podle Tel Avivu musí poradit se skupinami, které ohrožují bezpečnost kolem pouštní hranice mezi oběma zeměmi.

Situace se na Sinaji zhoršila po loňském pádu dlouholetého autoritářského prezidenta Egypta Husního Mubaraka. O slovo se tam začali hlásit beduíni, kteří tam občas unášejí turisty. Většinou je ale po krátké době zase pustí výměnou za výkupné nebo propuštění svých druhů z vězení.

Bezpečnostní rošáda

Z nedělního útoku na pohraničníky ale Káhira neviní beduíny, nýbrž radikály z palestinského hnutí Hamas, které vládne pásmu Gazy, nebo nějaké jiné islamistické skupiny ze Sinaje. Při odvetných leteckých útocích podle egyptských zdrojů nakonec zahynulo nejméně 30 lidí, pravděpodobně islamistů.

Fotogalerie

Kolem Aríše se nahromadily vojenské posily a egyptský hraniční přechod Rafáh do pásma Gazy byl uzavřen na neurčito. Už v úterý média oznámila, že Egypt začal uzavírat nelegální pašerácké tunely do Gazy. Egyptský prezident Muhammad Mursí slíbil, že nad Sinajem znovu zavede plnou kontrolu. Ve středu zbavil funkce guvernéra provincie Severní Sinaj a jmenoval nového šéfa rozvědky.

Jen několik hodin před úderem egyptské armády na Sinaji ozbrojenci opět útočili. Trojici kontrolních stanovišť egyptské armády napadli v autech, popsali svědci. Vojáci jejich palbu opětovali a začali pak útočníky pronásledovat.

Při útocích utrpělo zranění šest lidí - tři vojáci, dva policisté a jeden civilista, který je v kritickém stavu. Místní obyvatelé pak vyrazili do města protestovat proti násilnostem, uvedla agentura Reuters.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.