Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Kbelské muzeum získalo památky na Lindberghovo přistání na Moravě

  12:45aktualizováno  12:45
Krátce před druhou světovou válkou přistál světoznámý letec Charles Lindbergh nouzově v Olomouci. Muž, který jako první letěl z USA do Evropy, zanechal v tehdejším Československu své podpisy a šek. Nyní se vzácné dokumenty dostaly do kbelského leteckého muzea, přivezla je Čechoameričanka Josefa Zelinková.

Originální dokumenty mapují slavnou, byť krátkou návštěvu letce Lindbergha v Olomouci. Krátce před druhou světovou válkou, 1. září 1938, měl Charles Lindbergh přistát v Praze, kvůli povětrnostním podmínkám však skončil v Olomouci. Cestovala s ním i jeho žena Anne, Lindbergh strávil v Olomouci jednu noc, přespal v hotelu Národní dům.

Charles Lindbergh

V roce 1927 se Charlesi Lindberghovi (1902-1974) podařilo jako prvnímu člověku na světě přeletět v letadle Atlantský oceán bez mezipřistání. Díky tomuto odvážnému letu trvajícímu přes 33 hodin se zapsal do historie letectví, stal se i světovou celebritou první kategorie. Lindberghova návštěva v Československu pokračovala po olomouckém mezipřistání příletem 2. září do Prahy, kde setrval až do 8. září 1938. Byl přijat v nejvyšších vojenských kruzích, z rukou generála Vicherka obdržel čestný letecký odznak a přijal ho i prezident Edvard Beneš.

Zdroj: VHÚ

"Hotel vedl mladý muž jménem Miroslav Pleskač. Ten se o nečekanou návštěvu v podobě slavného páru staral tak spolehlivě, že mu druhý den ráno Lindbergh věnoval šek na deset dolarů a ještě mu společně s manželkou napsali poděkování do knihy hostů. Lindberghův šek, podpisy obou manželů a další dokumenty včetně unikátní fotografie nyní získal Vojenský historický ústav. Darovala mu je osobně Pleskačova dcera Josefa Zelinková, která nyní žije v USA," uvedl mluvčí ústavu Andrej Halada.

Ústav si dokumentů velice cení, Lindberg je totiž ikonou letectví. "Je to pro nás skutečně výjimečný dárek," uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. "Je to o to cennější, že v těchto dokumentech se spojuje česká historie se světovými událostmi," dodal.

Zajímavý je podle Halady i příběh hoteliéra Pleskače. Už jako mladý vyrazil na zkušenou do Ameriky, aby se naučil angličtině a práci v pohostinství. Pak úspěšně podnikal v Čechách. Po roce 1948 byl však zařazen do dělnického povolání a stal se z něj čistič pivních trubek. V roce 1959 jej ve zpolitizovaném procesu odsoudili za hospodářskou kriminální činnost.

"Po návratu z vězení odešel v roce 1967 do USA, krátce po něm za ním odcestovala i jeho manželka a dcera Josefa Zelinková," dodal Halada. Pleskač měl několikrát možnost vzácné a drahé dokumenty po Lindberghovi prodat, nikdy to neudělal. Po jeho smrti je získala jeho dcera.

Šek na deset dolarů, který podepsal a věnoval Miroslavu Pleskačovi Charles Lindbergh
Josefa Zelinková, ředitel VHÚ Aleš Knížek (uprostřed) a kurátor Jan Sýkora, který listuje knihou provozu ruzyňského letiště z roku 1938
Podpisy manželů Lindberghových

Dokumenty po Charlesi Lindberghovi přivezla do Kbel Josefa Zelinková.

"Díky její ochotě a také díky iniciativě kurátora Leteckého muzea Kbely Jana Sýkory se nakonec ocitly ve sbírkách Vojenského historického ústavu. Předání dokumentů proběhlo 26. května v Leteckém muzeu Kbely, předměty převzal ředitel vojenského ústavu Aleš Knížek," uzavřel Halada.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.