Armáda sice mlčí, ale podle informací MF DNES způsobila pád letonu hrubá pilotova chyba. Do riskantního přemetu s plnou zátěží stroje se Vašíček pustil v malé výšce.
Osudným se mu však stalo to, že prudkým chybným manévrem dostal letoun do téměř nezvladatelné polohy a snížil navíc v rozhodující moment i otáčky motoru.
Podle všeho v úleku, když si uvědomil svou hrubou chybu. Při následném propadu ztratil bitevník ještě více z již tak kritické výšky. Pilot však měl stále dost času katapultovat se. Neudělal to a ani rádiem nehlásil, že má problémy.
Experti říkají: Buď si nebezpečí neuvědomoval, nebo byly jeho obavy z důsledků chyby (s létáním by asi skončil) tak velké, že se snažil za každou cenu ztracený přemet vybrat. Ze záznamů černé skříňky - jak přiznal jeden z odborníků - vyplývá, že všechny přístroje letounu pracovaly bezvadně.
"Svítila i ta nejposlednější žárovička," dodal expert. "V podstatě už víme, co se stalo, tušíme to. Stále ale můžeme přijít na něco, co nám ten obrázek ještě více rozjasní. Takže si ještě tak týden počkejte. Do té doby ani ťuk," říká šéf generálního štábu Pavel Štefka.
Vyšetřování katastrofy se zúžilo na dvě varianty: chybu pilota a selhání letounu. Šéf vyšetřovací komise Stanislav Suchý přiznal, že si už jeho lidé záznamy z černé skříňky přehráli na speciálním přístroji L-test, ale stejně jako Štefka odmítl sdělit, s jakým výsledkem.
"Ano - skříňka je analyzována a my dál zjišťujeme příčiny havárie. Ale to je vše, co vám řeknu," uvedl Suchý. Potvrdil nicméně, že údaje skříňky, která zaznamenává několik set parametrů o letu včetně činnosti všech důležitých agregátů, jsou pro vyšetření příčin nehody velmi podstatné.
Přístroj L-test je pro armádu významný zejména proto, že pokud se k němu připojí černá skříňka, na monitoru se zobrazí bitevník se všemi manévry kritického letu.
Tedy i s chybami v jeho pilotování až do pádu stroje. Jeden z nejzkušenějších armádních pilotů soudí, že Vašíčkova chyba byla při přemetu tak fatální, že by ji nezvládl ani s mnohem výkonnější stíhačkou F-16.
Odborníci připomínají, že armádní piloti v předcházejících letech téměř nelétali (někdy pouhých 20 hodin ročně). Dnes už sice létají dost (kolem stovky), ale neznamená to, že se z nich najednou stali zkušení letci.
