Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vstřícný signál? USA stáhly od břehů Íránu „sto tisíc tun diplomacie“

  12:30aktualizováno  12:30
Může to být gesto vstřícnosti při vyjednávání o íránském jaderném programu, důsledek rozpočtových škrtů nebo obojí. Americká letadlová loď Harry S. Truman každopádně tráví poslední dobou více času mimo Perský záliv než v něm. V minulých letech byli Američané poblíž íránských břehů aktivnější.

Letadlová loď Harry S. Truman je kromě působení v Perském zálivu zapojená i do operací v Afghánistánu. | foto: US NAVY

Do jisté míry to gesto určitě je, ať už chtěné či nechtěné. Trička s potiskem zobrazujícím letadlovou loď a nápis "sto tisíc tun diplomacie" (nebo jiné podobné číslo) jsou sice nadsázkou, přesto ale přítomností letadlové lodi na tom či onom místě světa Amerika signalizuje: Tady končí legrace.

Prezident John F. Kennedy ostatně v říjnu 1962 při vypuknutí kubánské raketové krize nebyl jedinou hlavou USA, která pronesla okřídlenou větu: "Kde máme nejbližší letadlovou loď?"

Specializovaný server The Hill, zaměřující se na americkou politiku a byznys, nyní napsal, že námořnictvo USA omezilo přítomnost svých letadlových lodí v Perském zálivu - právě v době, kdy se prezident Barack Obama snaží dosáhnout finální dohody o íránském jaderném programu. Představa Íránu s jadernými zbraněmi se totiž pranic nelíbí nejen Izraeli, ale ani arabským zemím Blízkého východu.

Za posledních šest měsíců strávila jediná americká letadlová loď v oblasti - Harry S. Truman - více času mimo Perský záliv než v něm. Od srpna do ledna se plavidlo pohybovalo 101 dní v Ománském zálivu a Arabském moři, 45 dní v Zálivu a pozici během 11 dnů nelze přesně určit, píše The Hill (článek najdete zde). Proti loňsku se tak jedná o významné oslabení vojenské přítomnosti USA v Zálivu.

Ostatně ještě loni touhle dobou byly v regionu dvě americké letadlové lodě. USA jejich rozmístěním v roce 2010 reagovaly na íránské hrozby ohledně uzavření Hormuzského průlivu, tepny, kterou proudí třetina světové po moři dopravované ropy. V únoru 2013 ale jedna letadlová loď odplula, podle The Hill "částečně kvůli tlaku způsobenému rozpočtovými škrty".

Víc menších lodí, nebo jeden symbol?

Americké námořnictvo odmítá tezi, že by strategické oblasti věnovalo méně pozornosti. Rovněž ministr obrany Chuck Hagel ujišťuje o udržení "silné vojenské přítomnosti" v regionu. Přibývá zde například menších pobřežních hlídkových plavidel.

Jenže letadlová loď, kterých mají USA deset, je přece jen symbol. Nejmenovaný zdroj listu The Hill označil skutečnost, že se nyní Harry S. Truman drží spíše mimo Perský záliv než v něm, za záměr, jak podpořit vyjednávání s Íránem.

Myšlenka, že omezená přítomnost v Zálivu je zejména signálem určeným Íránu, přijde důvodná i americkému viceadmirálovi ve výslužbě Peteru Dalymu. "Letadlová loď je účinný symbol odhodlanosti a v případě potřeby nástroj síly. Její pouhá přítomnost odstrašuje před špatným chováním. Funguje to tak v Zálivu i kdekoliv jinde na světě," říká Daly.

Obama nechce o zpřísnění sankcí ani slyšet

Po přechodné dohodě o íránském jaderném programu, uzavřené v listopadu, se Spojené státy snaží dospět k dohodě finální. Kongres zvažuje, zda má být vyjednávacím nástrojem i hrozba zpřísnění sankcí, pokud se Írán nebude řídit podmínkami přechodné dohody - ale Obamova administrativa je proti.

Předběžná dohoda

Írán s velmocemi v listopadu v Ženevě podepsal předběžnou dohodu o svém jaderném programu. Zavázal se k omezení některých částí tohoto programu výměnou za zmírnění sankcí. Slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další centrifugy na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu. Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních (více o dohodě zde).

Izrael, kterému íránští činitelé v minulosti vyhrožovali vojenským útokem, na jednání pozván nebyl. Dohodu kritizoval jako příliš vstřícnou k Teheránu.

Teherán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a že zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent, vnímané jako předstupeň k vývoji jaderné zbraně. Má je snížit pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si však ponechat své centrifugy, takže může provoz obohacování kdykoli obnovit.

Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro iDNES.cz uvedla, že Írán dlouho trval na obohacování uranu na 20 % kvůli výzkumným účelům. Dohodu, podle níž bude islámská země obohacovat uran nanejvýš na pět procent, hodnotí jako krok kupředu.

Podotkla nicméně, že Írán měl řadu zařízení, které mezinárodnímu společenství přiznal až ve chvíli, kdy byl konfrontován s důkazy ze satelitních snímků.

Rakety si necháme, zní z Íránu

Íránská rétorika zatím příliš smířlivá není, ačkoliv podle analytiků může být určena spíše domácímu publiku než protějškům íránských vyjednavačů.

Teherán minulý víkend oznámil, že do Atlantiku oceánu vyslal dvě válečné lodě jako protitah k americké vojenské přítomnosti v Zálivu (více jsme o tom psali zde). Pohrozil potopením americké letadlové lodi, pokud proti němu USA jakkoliv použijí sílu. A odmítl, že by v rámci jednání o svém jaderném programu omezil vývoj a výrobu balistických raket.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.