Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bolivijského prezidenta donutili kvůli Snowdenovi přistát ve Vídni

  6:49aktualizováno  11:50
Evo Morales si v úterý večer nechtěně zaletěl do rakouské metropole. Evropské úřady tam letadlo bolivijského prezidenta donutily přistát, protože se domnívaly, že na palubě je bývalý technik amerických tajných služeb a uprchlík před americkou spravedlností Edward Snowden. Krátce před polednem Moralesovo letadlo z Vídně odlétlo.

Kvůli Snowdenovi zakázaly bolivijskému vládnímu speciálu přelet Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko, uvedl bolivijský ministr obrany Rubén Saavedra. Podle bolivijských činitelů se tak stalo na poslední chvíli, ještě při odletu z Moskvy měl prý Morales všechna potřebná povolení.

"Řekli nám, že jde o technické problémy, později jsme ale z vysvětlení některých činitelů zjistili, že se objevila nepodložená podezření o přítomnosti pana Snowdena v letadle," uvedl ministr zahraničí David Choquehuanca. "Nevíme, kdo si takovou lež vymyslel," řekl s tím, že tato rozhodnutí "ohrozilo prezidentův život".

Zda přelet skutečně odmítly všechny čtyři státy, však není zcela jasné, protože přinejmenším francouzští činitelé to podle agentury AP odmítají. Také španělská činitelka, která si nepřála být jmenována, agentuře řekla, že letadlo dostalo povolení už v úterý a ve středu ráno znovu.

I rakouský prezident Heinz Fischer, který se s Moralesem na letišti sešel, ráno uvedl, že Španělsko, na jehož povolení se ještě čekalo, jej již vydalo. Morales se ale nechal slyšet, že na souhlas stále čeká. Prohlásil také, že odmítl požadavek španělských úřadů, aby ve Vídni jeho letadlo prohledaly.

Podle agentury APA, která se odvolává na rakouské ministerstvo zahraničí, však stroj brzy ráno prohledaly rakouské úřady, které k tomu dostaly svolení Moralese. Snowdena na palubě nenašly. Někteří novináři, kteří situaci sledují na místě, ale tvrdí, že podle posádky letadla k žádné inspekci nedošlo.

Fotogalerie

Diplomatický incident pobouřil Bolívii i další latinskoamerické země. Podle bolivijského viceprezidenta Álvara Garcii Moralese "unesl imperialismus". Podle tamního ministra zahraničí je za rozhodnutím evropských zemí Washington.

My všichni jsme Bolívie, zuří Jihoameričané

Kvůli události bude svolán summit Unie jihoamerických národů (UNASUR). S odvoláním na peruánského prezidenta Ollantu Humalu o tom informovala argentinská prezidentka Cristina Fernándezová, která prý Moralesovi nabídla právní pomoc. Kdyby ho Rakousko nepustilo, mohl by se podle ní obrátit na Mezinárodní soudní dvůr.

Kriticky se vyjádřila také Venezuela, Kuba nebo ekvádorský prezident Rafael Correa, podle něhož je incident "urážkou naší Ameriky". Jihoamerické země podle něj musí nyní ukázat, že již nejsou koloniemi, ale nezávislými zeměmi. "My všichni jsme Bolívie," napsal také na Twitteru.

Morales byl v Moskvě na zasedání velkých vývozců plynu, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro ruskou televizi řekl, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl.

Snowden, který nadále zůstává v tranzitu na moskevském letišti Šeremeťjevo, v úterý zrušil svou žádost o udělení azylu v Rusku, když se dozvěděl o Putinově podmínce, podle níž by musel ukončit "protiamerickou činnost".

Uprchlík, kterého v USA stíhají za prozrazení tajných informací o amerických sledovacích programech, mezitím požádal o azyl dvě desítky dalších zemí. Americký prezident Barack Obama varoval, že udělení azylu Snowdenovi by vedlo k vážným důsledkům.

Edward Snowden vysvětluje, proč pustil tajné informace na veřejnost


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.