Do ovzduší tak evropští lídři, již se snaží poslední rok vést příkladný boj proti změnám klimatu, vypustí tuny jedů.
Jistě, všichni premiéři a prezidenti členských zemí EU se musí někde sejít, aby mohli svůj podpis pod nový dokument připojit. Jenže se vedl veskrze ješitný spor o to, kde se ceremonie odehraje a kde se vzápětí poté bude konat tradiční prosincový summit.
Svou si nakonec prosadily jak Portugalsko, tak Belgie. Smlouva se za velké pompy podepíše v lisabonském klášteře řádu svatého Jeronýma. To proto, že byla v Lisabonu v říjnu definitivně dohodnuta a Portugalci hodně stáli o to, aby se jmenovala lisabonská.
Za neústupností je ješitnost
Ještě ve stejný den odpoledne všichni nasednou do letadel a přeletí do Bruselu na pravidelné rokování v závěru roku. Belgický premiér Guy Verhofstadt odmítl přistoupit na šetrnější kompromis, aby se summit konal v Lisabonu, když už tam všichni unijní státníci budou. Prý nechce dopustit vznik precedentu, že se vrcholná jednání mohou odehrát i jinde než v Bruselu, který za to získává tučné náhrady.
Kvůli neústupnosti politiků tak nyní všech sedmadvacet státníků během jednoho dne nalétá o 77 tisíc kilometrů víc a do ovzduší se tím dostane o 135 tun škodlivin navíc, než kdyby všichni jeli jen do Bruselu a zpátky domů.
 .Lisabonská smlouva Plné znění dokumentu |
Evropští politici si přitom v posledním roce zvolili za svoji mantru boj proti globálnímu oteplování. K nebezpečným změnám klimatu mají podle řady vědeckých analýz přispívat vypouštěné skleníkové plyny, mezi něž patří i emise plynů vycházející z výfuků aut a letadel.
Letecké turné evropských politiků se navíc koná ve stejnou dobu, kdy vrcholí světové setkání na Bali o boji proti oteplování. A právě EU vehementně tlačí na to, aby diskuse vyústila v nové, ještě ambicióznější cíle při snižování emisí.
Aby to celé ježdění z místa na místo nebylo tak "trapné", rozhodly se země Beneluxu jít příkladem. Premiéři Belgie, Nizozemska a Lucemburska poletí spolu v jednom letadle. Původně o něčem podobném uvažovali i čeští politici s dalšími středoevropskými státy visegrádské čtyřky. Nakonec podle vicepremiéra Alexandra Vondry dospěli k tomu, že by šlo jen o demonstrativní akci bez reálných dopadů.
"My jsme o tom přemýšleli. Ale přece jenom Varšava Praha, Budapešť-Praha, ty vzdálenosti jsou veliké," řekl Vondra.
Ani dnešní podpisy státníků však nezaručí definitivní platnost nové smlouvy. K tomu chybí ještě ratifikace ve všech 27 členských státech EU. Souhlas všech zemí je prý pravděpodobnější než v případě euroústavy, kterou odmítli v referendu francouzští a nizozemští voliči.
Zřejmě proto se nyní evropští politici snaží vyhýbat jakémukoliv srovnávání ústavy a nové smlouvy. Podle nich jde o odlišné dokumenty, a novou smlouvu tak není třeba schvalovat referendem. Postačí prý souhlas národních parlamentů. Zatím jedinou potvrzenou výjimkou, kde o osudu smlouvy budou rozhodovat voliči, je Irsko.
