Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Státní lesy se po restitucích smrskly o tisíce hektarů. Chtějí nakupovat

  17:00aktualizováno  17:00
Přes 120 tisíc hektarů lesů vydal podnik Lesy ČR v uplynulých čtyřech letech restituentům. Výměru, o niž se stará, chce znovu navýšit, a tak vybídl majitele zalesněných parcel, aby je prodali státu. Nyní spravuje 45 procent českých lesů. „Dostat se na polovinu bych považoval za úspěch,“ říká generální ředitel Daniel Szórád.

Ilustrační snímek | foto: Janek Sedlářpro iDNES.cz

V roce 2013 Lesy ČR spravovaly 1,3 milionu hektarů státních lesů. Tento stav by státní podnik s finanční podporou ministerstva zemědělství nyní rád obnovil. Postupem času je připraven vynaložit i několik miliard korun. Preferuje lesy rozlohou přesahující tři souvislé hektary či přímo navazující na státní lesy.

Máte horní limit částky, kterou chcete do nákupu lesů investovat? Jak rychle se podle vašich odhadů podaří docílil původního stavu?
Proces bude dlouhodobý. Mohlo by být naším cílem, opět dosáhnout předrestitučního stavu, avšak především jde o to, aby výměra státní půdy byla maximální. Je v zájmu státu mít ve svém majetku co nejvíc kvalitně obhospodařovaných lesů. Žádný horní limit tudíž stanovený nemáme.

Generální ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád

Generální ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád

K jakým provozním změnám jste museli kvůli restitucím přikročit?
Na konto církevních restitucí jsme museli zrušit řadu revírů a dokonce některé lesní správy. Z mapy naší organizační struktury zmizela třeba Lesní správa Ostravice, Bystřice pod Hostýnem, Javorník, Karlovice ve Slezsku a další.

Kolik v souvislosti s tím ubylo pracovních míst?
Odhadem kolem čtyřiceti, ale dalším třeba čtyřiceti lidem jsme práci vytvořili. Snažili jsme se je přeskupit či zaměstnat jinde. Někteří lesníci či personál dostali místo po kolezích, kteří odešli do důchodu, v některých případech jsme se domluvili na dřívějším odchodu do penze. Jako relativně velký podnik máme možnosti zmírnit dopad, opatření je ale i tak celá řada.

Ve kterém kraji jste přišli o největší plochu lesa a budete tyto lokality preferovat při nákupu?
Nejvíc jsme vydali na severu Moravskoslezského kraje, na Frýdecko-Místecku, a také v Olomouckém kraji. Nabízí se, že bychom hlavně v těchto oblastech rádi dokoupili, měli jsme tam donedávna funkční organizační strukturu, tudíž by to řešilo problémy spojené s nutnými reorganizacemi, ale není to jediné kritérium. Neomezujeme se takřka ničím kromě korektní ceny.

Co znamená korektní cena a kdo ji určí?
V případě státního podniku se musí prakticky vždy ve finále zpracovat znalecký posudek, který stanoví cenové mantinely. Cena se odvíjí od stáří porostu i lokality. Holina má úplně jinou cenu než smrkový mýtní les. Nechtěl bych, aby bylo špatně vykládáno, že někdo vytvořil kanál na čerpání státních peněz, kdy se budou lesy nakupovat za nesmyslné sumy.

Restituce a Lesy ČR

Lesy ČR obdržely celkem 2 301 výzev k vydání majetku, ve kterých žadatelé uplatnili požadavky na vydání 49 246 pozemků a 1 392 staveb.

Bylo uzavřeno 2 041 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 18 518 pozemků o celkové výměře 79 750 hektarů a 255 staveb.

Lesy ČR evidují 528 rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, ve kterých bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby jsou vlastníky 4 198 pozemků o celkové výměře 43 500 hektarů a 94 staveb.

Zdroj: Lesy ČR, data k 20. listopadu 2016

Je v nějakých stanovách například uveden ideální stav, kolik lesů by měl stát mít ve svých rukou?
Není a ani by to nebylo možné určit. Lesní majetek má svoji hodnotu a je z dlouhodobého pohledu zajímavý. Sice nepřináší výnosovost, ale dědí se z generace na generaci. Kdybych osobně nějaký měl, neprodal bych ho. Možná se nám ani nepovede nakoupit takovou rozlohu, o kterou jsme přišli.

Myslíte si, že mezi těmi, kteří si zažádali o vrácení majetku v restituci, by mohli být i tací, kteří se ho budou chtít zase zbavit?
Myslím, že majorita bude chtít s tím lesem hospodařit na vlastní účet. Dovedu si ale představit farnosti nebo majitele malých či vyloučených ploch, jimž nestojí za to tímto způsobem hospodařit, protože by to bylo režijně drahé. Pokud takoví budou, budou to zřejmě jednotky případů.

Lze výzvu k odprodeji chápat i jako preventivní opatření, aby zůstala dostatečně velká část lesů volně přístupná pro případ, že by zákon někdy v budoucnu povolil soukromníkům si les oplotit?
Takhle neuvažujeme. Na jedné straně by bylo nejvýhodnější pro stát, aby les vlastnit stoprocentně, protože by bylo možné uplatňovat stejnou politiku v oblasti ochrany a obchodu se dřevem. Na druhou stranu každý monopol křiví trh a není zdravý. Dnes máme 45 procent a pokud by se nám podařilo dostat na polovinu, považoval bych to za úspěch. Laviny nabídek se nebojím.

Letos podnik předpokládá, že státu ze svých zisků odvede 5,6 miliardy korun. Loni to bylo 8,22 miliardy korun. Čemu pokles přisuzujete?
Každý sektor prodělává různé fáze, jsou lepší a horší období. Momentálně se nacházíme v situaci, kdy lesy těží významně vyšší objem nahodilých či kalamitních těžeb, tedy méně kvalitního dřeva (o aktuální kůrovcové kalamitě na Moravě jsme psali například zde, pozn. red.). Druhý důvod je, že už druhý rok padají ceny dřeva na trhu. Pořád se však bavíme o jednom ze tří nejvyšších hospodářských výsledků za dobu existence podniku.

Podnik má nastavené standardy a udržitelné postupy hospodaření, máte přehled, kolik soukromých majitelů také dodržuje tato „ideální“ pravidla a kolik z nich na své zákonné povinnosti nedbá, jak by mělo?
Myslím, že každý zodpovědný majitel, ať je to malý či velký vlastník, obec či soukromník, se snaží o majetek pečovat tak, aby ho neznehodnocoval. Asi bude existovat skupina majitelů, kteří jsou třeba nedohledatelní a není vůči komu zákon vymáhat. Jak velká může být, to nevím. Tito lidé mnohdy ani neví, že mají nějaký majetek a často jsou to různé spolupodíly. Když jde majitel jedné padesátiny proti ostatním vlastníků, těžko se cokoli vymáhá i spravuje.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.