Úmysl, poprvé deklarovaný přibližně před rokem, teď starostům obcí na česko-slovenské hranici oficiálně potvrdili ministerští úředníci. Ale z vesnic jim - zatím jen přes noviny - vzkazují: Je to hloupost, to přece nemůžete myslet vážně. „Povede to k omezení svobod lidí, kteří bydlí přímo na hranici. Takové rozhodnutí nemůžeme akceptovat, budeme se bránit,“ slibuje starostka Žitkové na Uherskohradišťsku Eva Hargašová. „Je to pošpinění lidských práv,“ přidává se starosta nedalekého Lopeníku Vojtěch Vráblík.
Policisté se hájí tím, že zátarasy mají posloužit především proti běžencům a zajistit větší bezpečnost dnes poměrně propustné hranice. Připomínají navíc, že s touto podmínkou přišla Evropská unie.
„Stát chce draze financovat to, co bude třeba za rok zase rušit. Právě protože vstoupíme do Evropské unie, a určitě tam vstoupí i Slovensko. Pak budeme hranice zase bourat,“ namítá starosta Bílé na Frýdecko-Místecku Vítězslav Kubačák. Nemá ale pravdu. Zpřísněná opatření na hranicích neskončí se vstupem republiky do Evropské unie, nýbrž teprve přistoupením k Schengenské úmluvě. „A rok vstupu do unie nerovná se roku přístupu k úmluvě. Třeba v Rakousku byl ten rozdíl sedm let,“ upozornil ředitel oblastní a cizinecké policie v Brně František Štěpánek.
Mluvčí tamního ředitelství Roman Skřepek míní, že chystaná změna pohyb lidí v okolí hranic nijak neomezí. Pravidla se totiž změní pouze pro průjezd motorových vozidel, pro pěší i pro cyklisty zůstává vše při starém. „Připouštím ale, že jsou určitá specifická místa, kde opatření může lidem způsobit problémy,“ řekl Skřepek.
Typickým příkladem je Žitková. V zimě se tam lidé z dolního konce do horní části obce nedostanou jinudy než mimohraniční cestou. „Když jim stát tu cestu zavře, bude taky muset vybudovat jinou. Malé pohraniční obce na to peníze nemají,“ konstatuje starostka Hargašová. Stejně argumentuje i lopenický starosta Vráblík. Do části Bošáčky existuje z české strany jediná přístupová cesta, přes hraniční přechod se Slovenskem a po několika kilometrech přes zelenou hranici zpátky do republiky.
„Pokud policie zatarasí i tuhle cestu, nevím, kterým směrem se obrátím, abych na tom něco změnil,“ přemýšlí starosta. Mluvčí Skřepek slibuje vůli podobné problémy řešit. Jak, to ale zatím neví. Na severu Moravy mají jasněji: „Zvažujeme, že v některých obcích budou mít chataři nebo lidé bydlící v dotčených oblastech jakési magnetické karty, které jim spolu s občanským průkazem umožní průjezd zátarasy,“ uvedl oblastní ředitel severomoravské služby cizinecké a pohraniční policie Jan Husár.
Pokud by podobnou možnost neměli, nedostaly by se například nejméně tři stovky českých chatařů ke svým chatám na slovenské straně v rekreační oblasti Kasárna. Cesta z Velkých Karlovic přes oficiální celnici tady sice vede, je ale o patnáct kilometrů delší a v zimě velmi obtížně sjízdná. „To by bylo naprosto zcestné dávat tam závory. Je přinejmenším krátkozraké přehrazovat silnice na Slovensko těsně před vstupem do Evropské unie,“ kroutí hlavou starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík. Žádost o povolení stavby zátaras na území obce ještě nedostal.
S ohledem na to, že cestu z Velkých Karlovic na Kasárna už dříve pohraničníci střežili jako poměrně využívanou pašeráckou stezku, dá se ovšem předpokládat, že ji policisté nenechali bez povšimnutí. Lidé z obcí v podhůří hraničních Javorníků naštěstí mnoho jiných cest pro cestu na Slovensko nebo přes Slovensko nepoužívají, ani jich tady mnoho nevede. Obce ale zátarasy na polních a lesních cestách považují za další zpřísnění hraničního režimu, které bude odrazovat turisty od návštěvy beskydských stezek.
