Vasicek si přál otevření a revizi spekulativního procesu někdejší rakouskouherské justice k letošnímu 110. výročí od nikdy nevyjasněné vraždy Anežky Hrůzové z Polné.
"Nechtěl jsem věřit, ze kauza bude po takové době vůbec aktuální, nicméně ortel smrti nebyl nikdy zrušen jako takový a je tedy právoplatný, jako třeba i Mnichovská smlouva z roku 1938,“ sdělil Vasicek v mailovém rozhovoru MF DNES.
Vasicek inicioval, aby se o případ začala zajímat bývalá rakouská ministryně spravedlnosti Maria Berger. Ta nejprve loni zjara prohlásila, že je odhodlána k Hilsnerově politické rehabilitaci. Na sklonku loňského roku však ministryně prohlášení v podstatě negovala s odvoláním na pasivitu české strany, která údajně Rakousku nedodala potřebné dokumenty k případu. Vasicek si nyní myslí, že se v nejbližší době česká ani rakouská strana případem už zabývat nebude.
Hilsner, nejdříve trest smrti, pak doživotí
Hilsner byl jako potulný Žid – prý s nevalnou pověstí – obviněn, že na Hrůzové spáchal židovskou "rituální vraždu podkošerováním“ tím, že jí podřízl krk a nechal vykrvácet.
V hrdelních procesech v Kutné Hoře a Písku byl pak pod vlivem dobové antisemitské atmosféry ve společnosti odsouzen k smrti na základě z manipulovaných nebo nepřímých důkazů. Vražda Hrůzové podobně jako s ní spojovaná vražda Marie Klímové z Věžnice – k níž došlo v roce 1898 také v lese u Polné – nikdy uspokojivě objasněna nebyla. Podle odborníků snad mohlo jít o činy nikdy nevypátraného sériového vraha.
Hilsner byl za údajné spáchání vraždy odsouzen nejprve k smrti, Františkem Josefem I. mu byl trest císařskou milostí změněn na doživotí. Hilsner pak strávil 19 let ve vězení, až byl propuštěn amnestií císaře Karla I. Nikdy však nebyl rehabilitován. Hilsner zemřel ve Vídni v chudobě v roce 1928.
Znalec hilsneriády Jan Prchal z Klubu za historickou Polnou míní, že faktická Hilsnerova rehabilitace by byla symbolickou tečkou za celou antisemitskou aférou. "Bylo by vhodné, kdyby to bylo takto konečně uzavřeno,“ řekl Prchal. Podle něj má Petr Vasicek velkou zásluhu díky svým neutuchajícím snahám o revizi procesů s Hilsnerem.
Starosta Polné: Nechme to být
V Polné je hilsneriáda dodnes citlivé téma. "Soukromé iniciativy pana Vašíčka si velice vážím, ale protože nejsem odborník na tu problematiku, jsem k té věci velice zdrženlivý,“ řekl polenský starosta Jindřich Skočdopole. "Nechci být s hilsneriádou spojován, nevím, jestli má po 110 letech smysl měnit historii a pitvat se v takových věcech. Měli bychom se starat, aby se současnost poučila z chyb minulosti,“ dodal starosta.
Vasicek se přičinil o obnovení vídeňského hrobu Hilsnera a v roce 2002 byla díky jeho iniciativě také odhalena pamětní deska na domě, v němž Hilsner dožil. Snahy o rehabilitaci Hilsnera začaly v roce 1999 na pražské konferenci věnované hilsneriádě. Tehdy tam byla sestavena žádost o rehabilitaci Hilsnera, kterou se pak zabývalo několik rakouských ministrů spravedlnosti. Nyní zřejmě pouť této žádosti skončila.
Hilsneriádou před 110 lety povzbuzený antisemitismus je stále živý, o čemž svědčí fakt, že si ze symbolického hrobu Anežky Hrůzové v lese u Polné udělali novodobé poutní místo tuzemští neonacisté.
