Kdo však zná dobře životopis Lenina, nediví se. Problém kouření řešil Lenin už v březnu 1917, když ho s ostatními revolucionáři vezli v zapečetěném vagónu ze Švýcarska přes Německo do Ruska, aby rozvrátil ruskou vládu.
Soudruzi Radek a spol. chodili kouřit na záchod, aby neobtěžovali soudružky. (Zejména soudružky Krupskou a Ravičovou, které nikdy nekouřily, což se mezi soudruhy vědělo.)
Ale to způsobilo, že se v chodbičce tvořila fronta a revolucionáři byli před věčně obsazeným záchodem vystaveni – Lenin to nazval decentně – značnému nepohodlí.
Správně si uvědomil, že ohleduplnost kouřícího Radeka k soudružkám je správná, ale vyvolává fronty na záchod, což je naopak nesprávné. Viděl, co dokáže dialektika pokroku a zpátečnictví i ve vlaku.
Přídelový systém
Z jeho podnětu byl zaveden přídělový systém přístupu na záchod. Osobně nastřihal papír, vytvořil tři druhy poukázek pro všechny tři způsoby využití záchodu a komise (Radek, Zinověv, Ravičová) je vydávala soudruhům. (Viz Radek: V plombirovannom vagoně. in: Pravda 20. 04. 1924)
Zachoval se výrok Grigorije Safarova, který se chtěl zalíbit Leninovi: Krupská má v kouření výjimku. Lenin výjimku zamítl. Fronta v chodbičce se sice nezmenšila, ale ubylo hádek a nejasností.
Došlo tak bezděčně i k zásadnímu definování příští socialistické státní správy. Přidělování poukázek na potřeby obyvatelstva v Rusku Lenin obohatil už jen o jeden moment: vyhození za jízdy těch, kdo se systému příčí.
Lenin si pomocí regulace fronty u záchodu ověřil, že socialistické metody organizace společnosti vyžadují centrálně řízený koordinovaný systém určení potřeb a přidělování výrobků.
A Radek už během střihání papírů viděl, že Lenin má předpoklady převzít vedení revoluční vlády.
Distribuce kouře
Kdyby naše Sněmovna studovala Leninovy metody lépe než dosud, věděla by si s distribucí kouře rady. V zásadě jde o jednotu poukázek a potřeb obyvatel, o jejich centrální distribuci pod dozorem odborných komisí.
Pro naši státní správu to není nic cizího, má zkušenosti. 28. března 1917 mezi Bernem a Berlínem v 17.30 hod. řekl Lenin Iness Armandové: Všechno je otázka dostatečného počtu komisí, směrnic a proškolených úředníků.
Toho všeho máme i v ČR dostatek. Je třeba jen věc zorganizovat, vydat poukázky a zastřelit pár kuřáků pro výstrahu. A bude pokoj s kouřením. Státu se uvolní ruce. Bude se moci vrhnout na problém velkých jedlíků, což je stejně škodlivé jako kouření. Postup už známe.
