„Omlouváme se, ale inzulin vám dnes nakonec nedodáme, neposlal nám jej totiž dodavatel,“ slyší čím dál častěji od svých lékárníků čeští pacienti. Alespoň to tvrdí majitelé převážně menších lékáren, kteří jsou podle svých slov tvrdě vytlačováni z trhu většími řetězci. Zaznamenali prý přes tisíc takových stížnosti a 52 lékáren už kvůli tomu údajně poslalo předžalobní výzvy dodavatelům.
„Výhradní distributoři často dodávají léky přednostně do svých lékáren s majetkovým či zájmovým propojením. Jedná se primárně o dodávky jedinečných léků, u nichž má výrobce monopolní postavení na trhu a v lékárnách je nemůžeme nahradit,“ napsalo hned několik organizací sdružujících lékárníky ministrovi zdravotnictví.
Za nedodání léků do dvou dnů hrozí pokuta 20 milionů korun
Přitom podle nového zákona, který platí od loňského prosince, má pacient lék na předpis dostat nejpozději do dvou dní. Za porušení této lhůty hrozí distributorovi od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) až dvaceti milionová pokuta. Přesto se podle zmíněných lékárníků problémy s dodávkami léků množí.
„Zhruba tři sta léčiv napříč celým sortimentem vykazuje zásadní problémy v dodávkách distribuce. I léky, které jsou běžně dostupné, mají vážné výpadky, pacienti musí někdy i týden čekat, a někdy nejsou léky dostupné vůbec,“ sdělil iDNES.cz lékárník Aleš Nedopil.
Podle dalšího lékárníka Petra Szönyiho se na objednávkovém webu distributorů léky často tváří jako dostupné, ale když chce lékárna odpoledne objednat přípravky pro pacienty na další den, zjistí, že je nedostanou.
Szönyi nám to ukazuje na konkrétním případu. „Inhalátor Atrovent je při pohledu do skladu dostupný na všech distribučních centrech. Při pokusu o objednání deseti kusů je však objednávka bezdůvodně krácena jen na pět kusů,“ vysvětluje. Pěti pacientům tak další den bude muset říct, že pro ně lék nemá.
Nedostali jste v lékárně svoje léky?Slíbili vám v lékárně, že vám do druhého dne dodají léky, ale nakonec jste je stejně nedostali? Nebo vám rovnou řekli, že lék nemají a nemohou ho objednat? Popište nám svoji zkušenost. Pište na e-mail jakub.heller@idnes.cz. |
Stejné je to i u léčiva Pentasa. Podle dodavatele je přípravek dostupný v Praze i Brně, při pokusu o objednání tří kusů je ale objednávka zkrácena na kus jediný.
„Ani opakované objednání k ničemu nevede, další objednávka je krácena ze sta procent, jinými slovy – již nepošlou ani kus,“ dodává Szönyi. Často jde podle něj o důležité léky, jejichž nedodání může pacientům způsobit vážné komplikace.
Nejčastěji totiž chybí léky na srážlivost krve, inzulin, či léky na astma. „Od začátku minulého týdne máme už tři chybějící přípravky. Dřív to byl přitom tak jeden lék za měsíc, dnes se to stává zcela běžnou praxí,“ říká Nedopil. Dnes tak podle něj lékárny, které léky nemají, přicházejí o zákazníky, kteří míří ke konkurenci, která léky má.
A tady je podle lékárníků skrytý hlavní motiv celé situace. Ten, že velcí distributoři přednostně zásobují své vlastní lékárny, aby z trhu vytlačili ty menší. Dodavatelé jsou totiž často majetkově či jinak spojeni s konkrétní sítí lékáren.
Například řetězec Benu ovládá akciová společnost Phoenix lékárenský velkoobchod. Síť lékáren Dr. Max pak provozuje společnost Česká lékárenská holding, vlastněná investiční skupinou Penta Investments, která zároveň stojí za předním distributorem léčiv - firmou ViaPharma.
Hampel tvrdí, že pokud velké řetězce vytlačí z trhu malé lékárny, zvednou se ceny volně prodejných léků, které nejsou regulovány státem.
Nedostatečné zásobování trápí i nás, brání se dodavatelé
Jenže distributoři podobná nařčení svorně odmítají. „K žádnému přednostnímu dodávání léků nedochází. Je to absolutní nesmysl,“ reaguje mluvčí ViaPharmy Michal Petrov. To, co je dodáváno výhradně do sítě Dr. Max, jsou podle něj pouze přípravky jejich vlastní značky. Ovšem v tomto druhu sortimentu prý nejsou žádné nedostatkové léky.
„Jestliže výpadky v dodávkách určitého léku postihují trh, pak postihují i síť Dr. Max. Pokud by zástupci lékáren stojících v přímé konkurenci vůči Dr. Max říkali pravdu, netrápilo by nás na rozdíl od ostatních lékáren nedostatečné zásobování některými přípravky. Jenže nás to trápí právě tak,“ doplňuje Petrov.
Stejný názor má i distributorská společnost Phoenix. „Nejsme si tohoto trendu vědomi. Pokud je některých přípravků kritický nedostatek a není možné vykrýt objednávku přijatou od jakéhokoli z našich zákazníků, postupujeme přísně podle zákona. Neprodleně informujeme výrobce a snažíme se takovýto přípravek dodat v co možná nejkratším čase,“ vysvětluje jednatel firmy Petr Dvořák. A stejně tak odmítá i to, že by „diskriminovali“ nezávislé lékárny a upřednostňovali ty své.
Lékárníci však tvrdí, že jde pouze o výmluvy. Podle předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampela chystají žaloby a jsou na soudní spor připraveni.
„Evidujeme přes tisíc podnětů lékáren, že byl zákon porušen, tedy že lék nebyl dodán včas nebo vůbec. A každý měsíc stížností přibývá. Momentálně evidujeme 52 předžalobních výzev na několik distributorů. Máme důkazy o nedodávání léků a krácení objednávek. Máme objednávky léků u monopolního distributora, kde je v dodacím listu napsáno, že zboží není dodáno,“ říká Hampel.
Ministerstvo ani SÚKL nevidí problém v systému
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) potvrzuje, že zatím prošetřil sedm podnětů od lékárníků, ale při kontrole pochybení distributora nezjistil.
„SÚKL současně nepřijal žádnou stížnost distributora na nedodání léčivého přípravku od výrobce. Z médií je nám známo, že lékárníci podali přes 900 stížností na distributory. Nevíme však, kolika distributorů a kolika léčivých přípravků se týkaly a co bylo podstatou stížnosti. My jsme schopni nedostupnost prověřit, pokud dostaneme podnět,“ říká mluvčí SÚKL Monika Knobová. To se podle ní však, kromě zmíněných sedmi případů, neděje.
A ani ministerstvo zdravotnictví si nemyslí, že jde o vážnou krizi. „Zaznamenali jsme určité výpadky dodávek léků. Nicméně nejde o systémový problém, ale o problém týkající se některých léků, které se dovážejí na český trh v menším množství nebo v množství, které by mělo tak akorát pokrýt potřeby České republiky, nebo se jedná o nedostatek lokálního charakteru,“ říká mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Přiznává však, že ministerstvo připravuje novelu zákona, která zajistí, že lékárny budou mít přístup k lékům pro své pacienty. „Inspirovali jsme se slovenským modelem emergentního zásobování, kdy je povinnost nikoli na distributorech, ale na výrobcích, kteří musí zajistit, že pacientovi s platným receptem bude lék dodán, ať již si ho bude chtít vyzvednout v jakékoliv lékárně,“ dodala Štěpanyová.
Redaktoři iDNES.cz nicméně sami zkusili oslovit menší lékárny i ty, které spadají pod velké řetězce, v Praze i mimo hlavní město, aby zjistili, jestli dané léky opravdu chybí. Předstírali, že potřebují koupit údajně problematický lék Janumet pro diabetiky, který je vydáván pouze na předpis. Z dvanácti oslovených lékáren jich jedenáct uvedlo, že lék mohou do druhého dne objednat. Jen jedna lékárna řekla, že jí ho dodavatel nedodá.
Takový test však podle Nedopila není průkazný. „Záleží na tom, jestli lék lékárny po objednání nakonec opravdu dostanou,“ tvrdí Nedopil.
Podle Hampela se lékárníci chystají podat první žaloby během září. O tom, na čí straně je pravda, tak bude zřejmě rozhodovat až soud.
