Program přepisu mluvené řeči do počítače včera předváděli vědci z liberecké univerzity v Krajské nemocnici Liberec.
"Je to další z oblastí využití našeho programu, který vyvíjíme už patnáct let, ale v posledních dvou letech nabral nečekané tempo," poznamenal Jan Nouza, vedoucí týmu z Ústavu informačních technologií a elektroniky na Fakultě mechatroniky Technické univerzity v Liberci. "Náš přístroj přepisu řeči už odzkušují na soudech, teď jej chceme poskytnout i lékařům."
Podle něj jsou v medicíně obory, které by tento program mohly využít. "Potřebujeme ale slovník a ten bez lékařů nevytvoříme, proto jsme se obrátili na libereckou nemocnici," poznamenal Nouza.
"Mile mě to překvapilo. V zahraničí se to už používá. V češtině ale nic takového zatím není," poznamenal primář radiodiagnostického oddělení Ladislav Endrych. "Pokud to půjde dohromady s naší počítačovou sítí, mohlo by nám to do budoucna pomoci. Ideální by bylo, kdyby se snímek a text objevovaly na monitoru současně," poznamenal.
Chyb při zkoušce bylo málo
Neodolal a program si vyzkoušel přímo na místě. "Jsem na to zvědavý, nerozumí mi totiž ani můj počítač v autě," podotkl, když si nasazoval sluchátka s mikrofonem. Počítač si ale věděl rady. "Skiagram plic a srdce...," začal Endrych zkusmo diktovat a pokračoval obšírnou zprávou. Na monitoru se začaly objevovat věty. Nebyly sice stoprocentně správně, ale chyb bylo poměrně málo.
"Potřebujeme hlavně doplnit slovník. Moc nám pomůže, když nám nemocnice poskytne texty zpráv, samozřejmě bez veškerých osobních údajů," upřesnil Nouza. Komunikaci mají usnadnit i takzvaná makra. To jsou jednoduché krátké výrazy, které lékaři často používají.
"Program je má zakódované a rozepíše je v přesné podobě, například nález je OK, počítač rozepíše například jako nález je bez patrných patologických změn," upřesnil Nouza. "Mluvčí může do programu vpisovat neznámé výrazy a může jím být v podstatě kdokoli. Je potřeba jen nastavit, jde-li o muže či ženu."
Obě strany se včera dohodly na spolupráci, jejímž prvním krokem by měla být instalace zařízení na rentgenologickém oddělení nemocnice. "Je to dobré, pokud to doladíme a domluvíme další podrobnosti, mohli bychom do budoucna ušetřit písařky," říká generální ředitel Krajské nemocnice Liberec Luděk Nečesaný.
Podle Endrycha by zařízení mohli využívat kromě rentgenologů i lékaři z nukleární medicíny a patologové. "Ti poslední mají ale dost odlišný slovník, takže by potřeboval hodně doplnit," dodal Endrych.
Současný "medicínský" slovník má podle Nouzy zhruba 350 tisíc výrazů. "Některé texty jsme dostali od lékařů z pardubické nemocnice, jiné z mladoboleslavské, pořád je to ale málo. Jakékoli množství textů, které nám liberecká nemocnice dodá, jen vítáme," řekl Nouza.
Systém libereckých vědců měl původně pomoci postiženým lidem, kteří nemohou užívat ruce. Tak jej nyní využívá například i devatenáctiletá Dita Hrochovská z Náchodska.
I když nemůže hýbat rukama, díky hlasovému počítači studuje střední školu, surfuje po internetu, píše sms nebo tvoří blogy na iDnes. Před dvěma lety začala používat na její hlas speciálně nastavený program MyVoice a dnes odzkušuje i diktovací program MyDictate.
"Mikrofony mám dva, ale samozřejmě že nepoužívám oba najednou, někdy je střídám. Jeden z nich mám postavený na stole, takže si připadám jako slavná zpěvačka, a ten druhý mám připnutý na oblečení, takže si připadám jako moderátorka televizních novin," svěřila se ve svém blogu čtenářům iDnes.
Hlasový počítač libereckých vědců už zhruba od roku 2006 testují na libereckém okresním soudě. Měl by uspořit zapisovatelky a urychlit psaní rozhodnutí a rozsudků.
"Žádnou speciální výslovnost nepotřebujete, nesmíte jen sekat jednotlivá slova a moc drmolit," poznamenal soudce Petr Hoček, který program testuje. "Zatím se vychytávají mouchy, ale je to určitě dobrá věc. Může nám pomoci například i při přípravě na jednání, když listujeme spisy a potřebujeme si u toho dělat poznámky."
Naostro už systém funguje při přepisování zpráv z televize a rozhlasu v systému Newton. Do budoucna by jej mohli využít i novináři při tvorbě článků.