Předválečné vedení komory se 14. října 1938, pět měsíců před německou okupací, podílelo na přípravě memoranda s ostře antisemitskými opatřeními.
Profesní komory lékařů, advokátů, notářů a inženýrů v memorandu z roku 1938 navrhly vládě omezit počet Židů ve svobodných povoláních na takové procento, které by odpovídalo jejich zastoupení ve společnosti. Pro budoucnost nemělo být podle nich přípustné, aby povolání lékařská, právnická a technická byla vykonávána Židy.
ČLKČeská lékařská komora je zřízena zákonem z roku 1991. Členem komory je povinně každý lékař, který chce léčit. V registru je nyní 46 tisíc členů. Tato stavovská organizace garantuje odbornost svých členů, hájí je a poskytuje jim servis, zákon jí ukládá i povinnost plnění disciplinární pravomoci vůči svým členům. |
Text omluvy židovským kolegům navrhl předseda vědecké rady ČLK Aleš Herman, vědecká rada ho schválila jednohlasně minulý týden. "Nyní jej jednomyslně přijalo představenstvo a omluva je tedy oficiálním dokumentem České lékařské komory," sdělil krátce po hlasování iDNES.cz Michal Sojka.
Omluva má symbolický význam
Podle něj má omluva především symbolický význam. ČLK totiž není právním nástupcem původní instituce, která memorandum připravila. Stavovskou organizaci lékařů zrušili komunisté po únoru 1948. Obnovena byla zákonem v roce 1991. "Formálně s tou předchozí institucí nemáme nic společného," uvedl Sojka.
Omluvu podle něj stavovská organizace řešila už dříve, ke schválení vedlo komoru také výročí okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, které připadá na 15. března.
Česká advokátní komora se kolegům židovského původu omluvila již loni.
Zástupci židovských organizací omluvu vítají. "Každá omluva je dobrá. Pořád tady ale je prostor pro nápravu některých chyb nebo aspoň na částečnou náhradu některých křivd," sdělil iDNES.cz předseda Židovské obce Praha František Banyai s tím, že například nejsou dořešeny některé majetkové spory.
"V oblasti zákonných nároků už to většinou skončilo, ale jde přesně o podobné dobrovolné kroky uvědomění si souvislostí. Jde o to nepokračovat v některých nemorálnostech, nenavazovat na selhání, které předcházelo před 70 lety," nastínil Banyai. Omluva od lékařské komory podle něj mohla přijít dříve, ale vzhledem k tomu, že některé věci stále dořešeny nejsou, nepovažuje to za tak velký problém.
"Rozhodnutí ČLK je projevem slušnosti, a to tím spíše, že se za své kolegy omlouvají ti, kteří se ničím neprovinili," podpořil jej ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Podle Banyaie se dá těžko odhadnout, kolika lidí se tyto perzekuce mohly dotknout. Z dvaceti tisíc Židů, kteří v té době v republice pobývali, se totiž nehlásili k židovské víře a národnosti všichni.
"Perzekuce byly jen začátkem procesu, který pokračoval nejenom zbavením nějakých profesních oprávnění, ale de facto i práv lidských a zabavením majetku. Nakonec to většinou končilo deportacemi a bojem o holý život," připomněl František Banyai.
