Ale všechny se zároveň brání tomu, aby se hovořilo o rodině jako o ženském problému.
"My vlastně nejsme diskriminovány, když 'si' při práci zvládneme i tu rodinu, že ano? To mě ale nanejvýš rozčilí. Je to, jako když rodina povečeří a otec řekne dítěti: pomoz mamince s nádobím," kroutí hlavou patoložka Jaroslava Dušková. Podle zkušeností Evy Sykové, ředitelky Ústavu experimentální medicíny, navíc lékařky–matky dokážou dát práci víc než kdokoliv jiný.
"Jsem pro pozitivní diskriminaci lékařek. Šéf, který tvrdí, že nejde zorganizovat práci tak, aby se vyšlo vstříc matkám, je špatný. Žena, která dostane úlevu kvůli dětem, když potřebuje, to mnohonásobně vrátí zaměstnavateli zpět," říká Syková.
Lékařky se tak shodly, že společnost by měla ženám mnohem víc vycházet vstříc. "Proč mateřskou nedostává i žena, která se rozhodne vrátit čtrnáct dní po porodu do práce? To přece není dávka pro ni, ale pro dítě a je na ní, jestli si za to zaplatí hlídání," podivuje se Syková.
Ženy klidně pracují přesčas
Dalším důkazem toho, že ženy jsou schopny zvládnout práci i rodinu, je nový celosvětový výzkum.
"Ukázalo se, že lékařky jsou v povolání spokojenější než muži – bezmála 80 procent práce baví. A to, co je stresuje, není rodina, tam se neprokázal žádný negativní vliv na práci, naopak: lékařky se třemi dětmi byly spokojenější než ty s jedním dítětem nebo bezdětné," popsala nový průzkum psychiatrička Dana Janotová.
"Jediné, co ženy stresuje, je nedostatek času na pacienty. Celkem 36 procent žen by si přálo věnovat se jim víc, a to přesto, že jim dávají stejně času jako muži," dodává. Ženy nestresuje ani práce navíc – jen dvanáct procent tvrdí, že víc než pět hodin práce týdně přesčas je problém.
Lékařky se shodly, že budou usilovat o vznik pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví, která by se zabývala situací žen ve zdravotnictví.
