Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékařka podala kvůli Černobylu trestní oznámení, odborníci nesouhlasí

  8:53aktualizováno  8:53
Výbuch reaktoru v Černobylu bude i po čtvrt století zaměstnávat policii. Opavská lékařka Eva Dratvová podala trestní oznámení za obecné ohrožení na lékaře Emila Kunze, tehdy odborníka na ochranu před radioaktivním zářením. Odborníci se domnívají, že lékařka nemá šanci na úspěch a odmítají, že v roce 1986 šlo lidem o život.

Lékařka Eva Dratvová před policejní stanicí v Opavě, kde podala trestní oznámení kvůli výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Když 26. dubna 1986 vybuchl jaderný reaktor v Černobylu a radioaktivní mrak se šířil Evropou, v Československu to skoro nikdo nevěděl. O pár dní později hlavní odborník na ochranu před zářením, pražský lékař Emil Kunz, tvrdil, že lidé nejsou v ohrožení. Trvá na tom i dnes, je mu 81 let.

Praktická lékařka z Opavy Eva Dratvová na něj tento týden právě proto podala trestní oznámení. "Vyprovokoval mě k tomu televizní dokument, ve kterém lékař po havárii tvrdil, že žádné nebezpečí neexistuje a nejsou nutná opatření ani u malých dětí či těhotných žen. Říkal, že užívání jodidu draselného může být škodlivější než vlastní záření, ale třeba v Polsku jód lidem dali," líčí žena. V žalobě tvrdí, že lékař lhal a vystavil tím občany nebezpečí poškození zdraví.

Poničená jaderná elektrárna v Černobylu na snímku z května 1986

Poničená jaderná elektrárna v Černobylu na snímku z května 1986

Odvolává se například na publikaci Miroslava Vaňka z roku 1996. Kniha pod titulem Nedalo se tady dýchat popisuje den po dni události od exploze. "Již 29. dubna 1986 byla na území ČSSR naměřena vysoká radioaktivita. Například opavští lékaři z oddělení nukleární medicíny předali výsledky měření přes vedení OÚNZ na okres. A výsledek? V radioaktivním dešti se konal prvomájový průvod jakoby nic," říká Eva Dratvová.

Dodala, že Kunz zatajováním informací dopustil vznik těžkých onemocnění hlavně u dětí. "Z praxe vím, že generace černobylských dětí patří mezi nejvíce nemocné. A obrovský nárůst onkologických nemocí napříč generacemi je také znám."

Lékař sice nerozhodoval o informovanosti, ale trvá na tom, že lidé v Česku nebyli ohroženi. "Byl jsem odpovědný za monitorování a vyhodnocování radiační situace, což jsem dělal. Kontaminace území nebyla tak velká, aby se lidé museli ukrývat nebo užívat jód. Dělali jsme opatření, která měla smysl, například v zemědělské výrobě," vzpomíná Kunz. Podle něj je žaloba nepodložená a neadekvátní.

Opuštěné město Pripjať - autodrom
Opuštěné město Pripjať - autodrom
Opuštěné město Pripjať - houpačky
Opuštěné město Pripjať - kolotoč

Opuštěné město Pripjať v sousedství černobylské jaderné elektrárny.

Stojí za ním i současní odborníci na záření. "Taková žaloba není první a je naprosto nesmyslná," říká Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Souhlasí s ní i předsedkyně České společnosti ochrany před zářením (ČSOZ) Irena Malátová. "Existují důkazy, které vyvracejí spekulace. Ale když se lidé chtějí bát, těžko je někdo přesvědčí o opaku."

Okolnosti utajování informací po havárii už začátkem 90. let řešila generální prokuratura. Zaměřila se na hlavní hygieničku. Případ ale odložila s tím, že se nestal trestný čin. I kdyby se stal, podle právníků je promlčený. "Policie ale musí přijmout a prověřit každé oznámení," ujistil její opavský mluvčí René Černohorský.

Lékařka říká, že přibylo rakoviny a ubylo novorozených chlapců

Dříve než lékařka Eva Dratvová odnesla na policii trestní oznámení na Emila Kunze, sbírala argumenty prokazující vliv černobylské tragédie na zdraví i život Čechů. "Přibylo rakoviny, ubylo chlapců," říká.

"Neznám rodinu, kde by nebyl někdo nemocen rakovinou. Závěry našich předních odborníků s výhledem do roku 2015 jsou hororovým čtením pro otrlé. Není asi náhodné, že na Ostravsku, kde byl naměřen nejvyšší radioaktivní spad, je výskyt onkologických chorob nejvyšší," uvádí Dratvová.

Onkologové však nesouhlasí. "Zmíněné záření tehdy nemělo na výskyt rakoviny vliv. Spekuluje se jen o možnosti zvýšeného vlivu na nádory štítné žlázy, ale ani to není jednoznačně prokázané," oponuje zástupce přednosty ostravské onkologické kliniky Jakub Cvek.

Schvalujete čin opavské lékařky?

celkem hlasů: 2333

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. září 2011. Anketa je uzavřena.

Ano, zamlčování následků černobylské havárie bylo trestuhodné 1550
Ne, je to naprostý nesmysl, nechápu 446
Ano, ale čtvrt století od události mi to přijde už zbytečné 260
Neumím posoudit, je to velmi vzdálená věc 77

Eva Dratvová nepopírá, že na vznik zhoubného bujení a genetických vad má vliv řada dalších faktorů, které nelze odlišit. Ale podle ní bylo a je právě s tímto faktem kalkulováno. "Nicméně kdyby měla veřejnost včas informace o rizicích, každý by mohl udělat hodně pro to, aby omezil zdravotní následky katastrofy," míní lékařka.

Společenskou nebezpečnost tehdejší neinformovanosti přirovnává k nejzávažnějšímu zločinu - genocidě, který je nepromlčitelný.

K této myšlence ji přivedly závěry výzkumu Miroslava Peterky z Ústavu experimentální medicíny. Ten zjistil a publikoval v zahraničním tisku fakta o tom, že v listopadu 1986 se tu narodilo asi o 450 chlapců méně, než mělo vzhledem k obvyklé statistice. Peterka tvrdí, že těhotné ženy po ozáření potratily...

Z právního hlediska nejde o genocidu a sám Peterka nechce žalobu Dratvové nijak komentovat. "Přišel jsem na to náhodně. Nevím, zda lze říci, že za to někdo může," říká embryolog.

Sporná studie: Užívání jódu mohlo potratům zabránit

Ve vyspělých zemích se podle něj vždy rodí o něco více chlapců, u nás přibližně 105 chlapců na 100 dívek. Jedině v listopadu 1986 to bylo jinak. A nikdo nevěděl proč. "Podle mě to souviselo se zářením. Nejvíce hochů, asi 200, totiž chybělo na severu Moravy, kde byl na jaře největší radioaktivní spad. Navíc tam pršelo, takže radiace výrazně stoupla," říká Peterka s tím, že na to doplatila pouze embrya chlapců, která jsou citlivější. "Kdyby tehdy těhotné ženy dostaly jodid, nemusely potratit," míní.

Jeho závěry však opět ostře odmítají odborníci na záření. "Výsledky této práce jsou ve vědecké komunitě přijímány sporně. Neodpovídají současným poznatkům o biologických účincích záření," říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. "Odchylka tu sice byla, ale mohla to být náhoda způsobená čímkoli jiným," říká. Peterkovy argumenty už dříve vyvracel i Vladislav Klener, který pracoval ve Státním ústavu radiační ochrany.

Peterka námitky zná, ale trvá na svém. "Mám důkazy," říká. Eva Dratvová míní, že je na čase vše znovu prošetřit.



Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý radní Libereckého kraje Martin Sepp.
Policie pátrá po Martinu Seppovi, bývalý radní je v databázi hledaných

Už týden hledají policisté Martina Seppa. Bývalý radní Libereckého kraje se ocitl v celostátní databázi lidí, po nichž je vyhlášeno pátrání. Soud mu totiž...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

policie velikonoce řidič alkohol kontrola
Večer policisté zakázali řidiči pod vlivem jízdu, ráno jel zase opilý

Hned dvakrát v rozmezí jedenácti hodin narazil na policejní hlídku muž ze Zlínska, který se pokoušel odvézt od restaurace domů auto. Pokaždé byl značně pod...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.