Šaron je v kómatu sedm let. Teď u něj zaznamenali mozkovou aktivitu

Tým izraelských a amerických vědců prováděl u bývalého premiéra židovského státu nové testy. Výrazná mozková aktivita se projevila, když politikovi ukázali obrázky jeho rodiny a když mu pustili nahrávku s hlasem jeho syna. Lékaři to vidí jako významný posun.

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný „Arik“ a později také „král Izraele“. Narodil se jako Ariel Scheinermann 27. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. Po účasti ve všech arabsko-izraelských válkách, kde si vydobyl post generála, vstoupil roku 1973 do politiky. Stál u zrodu pravicové strany Likud a zastával také funkci ministra obrany. Roku 2008 o něm byla vydána kniha nazvaná prostě "Ariel Šaron" pojednávající o jeho životě. Zbožňovaný i nenáviděný Ariel Šaron zůstává na izraelské politické scéně jako jeden z posledních představitelů generace politiků, kteří byli u všech dějinných událostí od vyhlášení státu Izrael v květnu 1948. Šaron jakožto vojenský velitel představoval světu po dlouhou dobu Izrael jako zemi „dominantního národa, jistého si sebou samým“. | foto: AP

Izraelský expremiér Ariel Šaron upadl do kómatu v roce 2006 po velmi silné mrtvici. Od té doby je ve vegetativním stavu, neustále připojený na dýchací přístroje. Lékaři z nemocnice ve městě Beerševa uvedli, že při testech zaznamenali "významnou aktivitu mozku, který reagoval na stimuly".

I když to neznamená, že by 84letý Šaron mohl v dohledné době plně nabýt vědomí, výsledky jejich zjištění vědce povzbudily, uvedla BBC. Jak se nechal slyšet neurolog Alon Friedman, politik je sice v kómatu, ale ukázalo se, že "nejspíš slyší a některé důležité informace se dostanou do jeho mozku a jsou zpracovány".

Ariel Šaron se stal premiérem v roce 2001. Ještě před vstupem do politiky byl uznávaným vojenským velitelem, který bojoval ve třech válkách. Patřil k zakladatelům pravicového politického bloku Likud, nejprve se stal v roce 1973 poslancem, na začátku 80. let pak ministrem obrany.

Poté, co upadl do kómatu, byl nejdřív v nemocnici, později ho ale na přání příbuzných převezli na rodinnou farmu v Negeevské poušti. Nedávno se ale vrátil opět do zdravotnického zařízení. U otcova lůžka se prý každý den střídají jeho synové Gilad a Omri.