Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česku chybí supercentra pro komplexní léčbu nádoru plic, tvrdí lékaři

  18:39aktualizováno  18:39
V Česku by mohl vzniknout nový typ center pro léčbu rakoviny plic či pohrudnice. Návrh, jak by měla vypadat, nyní dokončují lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice. Chtějí, aby na jednom místě bylo možné říci, o jaký typ nádoru se jedná, a léčit ho nejmodernějšími postupy například s využitím laseru.

Snímek hrudi pacienta s rakovinou pravé plíce. Léčba nádoru zahrnuje radioterapie, chemoterapie a chirurgické odstranění postižené plíce nebo její části. | foto: Profimedia.cz

"Dokážu si představit, že v Česku by se mohlo vyprofilovat kolem pěti center. Mohlo by to být v Praze, Brně, Olomouci a Plzni," řekl iDNES.cz Luboš Petruželka, spoluautor konceptu hrudních center a přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj by nešlo o přesuny lůžek, ani výstavbu nových nemocnic, ale o návaznost péče a vznik týmů, které by se dokázaly o pacienty komplexně postarat od diagnózy až po doléčování. Pracoviště, která by zahrnovala i laboratoře, by dostala modernější vybavení. "Pojišťovny by na takový plán měly slyšet, protože jde o koncentrování složitých operačních výkonů a to spolu s odbouráním některých komplikací léčby může uspořit  náklady," dodal lékař.

Novinka by byla přidružena ke stávajícím onkologickým centrům. Jejím úkolem by bylo léčit pacienty se vzácnými nádory pohrudnice, mezihrudí či s ranými stádii rakoviny plic, které je možné operovat. Léčba by se týkala i pacientů, kterým nádor tlustého střeva či ledviny metastázoval do dýchacího ústrojí.

Hrudní centra by podle vize VFN mohla ročně provést zhruba dvě stě velkých operačních zákroků a jeden tisíc bronchoskopií.

Centra už máme, co s nimi?

Jenže ne všichni lékaři v tomto oboru nadšení těch pražských sdílejí. Například z Olomouce zaznívá hlas, že koncept nepřináší novinku, ale vedl by k dublování stávajících služeb.

"Nedomnívám se, že by bylo potřeba více center pro ČR. Ta, která by se komplexně zabývala diagnostikou, léčbou a řešením všech komplikací souvisejících s péčí o nemocné trpícími plicními nádory, existují. Jde o pneumoonkologická centra, kde se  podává  ekonomicky náročná  protinádorová léčba," upozornil Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc. Sám by ale uvítal změny ve stávajícím systému. "Není pochyb o tom, že by bylo vhodné jejich činnost inovovat a precizovat," dodal Kolek.

Lékaři z pražské VFN tvrdí, že jejich koncept by neměl dopad na deset stávajících pneumoonkologických center. Zastávají ale názor, že je třeba je doplnit novými supercentry. "Ne v každém pneumoonkologickém centru se operuje. Náš koncept je unikátní právě v intervenčních pneumologických metodách s návazností hrudní chirurgie," podotkl Petruželka.

Ozářit jen to, co je nutné

Nová centra by podle jejich zastánců rozšířila třeba takzvanou fotodynamickou terapii. Při ní pacient kapačkami či v tabletách dostane lék. Ten ale začne působit teprve po ozáření laserem. Lékaři si proto mohou vybrat, které části organismu ozářením zasáhnou. Mohou tak zlikvidovat jen nádor, ozářit celé dýchací cesty nebo jen zjistit, která místa nemoc zasáhla.

Kolek ale mírní nadšení s tím, že ne všechny země tuto léčbu používají. "Fotodynamická léčba je velmi  specifický druh terapie, který se provádí jen v některých zemích," upozornil předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Mezi moderní metody léčby patří také intraluminální brachyterapie, při které se průduškami zavedou do těla pacienta sondy se zářičem, které lokálně zlikvidují nádor a zprůchodní dýchací cesty.

Mezi intervenční metody patří také endoskopické ultrazvuky, které pomáhají při určování, o jaký typ onemocnění jde.

Na konceptu nových hrudních center lékaři pracovali už před dvěma lety. Před půl rokem myšlenku aktualizovali a nyní se k ní mají vyjádřit odborné lékařské společnosti. Například Česká pneumologická společnost o návrhu bude jednat příští měsíc. Pokud se na na nějaké podobě shodnou, chtějí lékaři VFN materiál předložit novému ministrovi zdravotnictví.

O rakovině plic se lidé často dozvědí pozdě

V Česku podle Ústavu zdravotnických informaci a statistiky v roce 2010 onemocnělo rakovinou dýchacího ústrojí necelých pět tisíc lidí. Za celý rok pak bylo nahlášeno celkem 82 606 nových případů zhoubných nádorů.

Rakovina plic je podle lékařů specifická v tom, že většina pacientů se o ní dozví ve chvíli, kdy už není možné léčit ji operací.

Na rozdíl od rakoviny tlustého střeva nebo prsu u tohoto typu onemocnění Česko nemá vytypované pacienty, které by lékaři plošně preventivně vyšetřovali. "Karcinom plic je zastřený tím, že jej všichni svádí na kouření. Ale ta nemoc není dána jenom tímto. Objevují si i u nekuřáků," podotkl Petruželka.

Názor, že u kuřáků by se plošné preventivní vyšetřování nemělo hradit z veřejného zdravotního pojištění, Petruželka upozaďuje. "Nejprve bych vydefinoval rizikové skupiny a pak bych diskutoval o ostatním," domnívá se lékař. Riziko onemocnění stoupá od 50 let výše a je spojeno také s kouřením a chronickými plicními chorobami.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.