Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi podceňují cukrovku, za 20 let ji přitom bude mít každý desátý

  16:17aktualizováno  16:17
Za dvacet let bude každý desátý Čech nebo Češka trpět cukrovkou. Takový je odhad lékařů, kteří opět varovali před tím, že lidé tuto nemoc podceňují.
Inzulinovou pumpu používají lidé s cukrovkou prvního typu. Ta je vrozená a diagnostikována bývá i malých dětí. Ilustrační foto

Inzulinovou pumpu používají lidé s cukrovkou prvního typu. Ta je vrozená a diagnostikována bývá i malých dětí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Průzkum, který se týká diabetu, uskutečnila agentura Ppm factum letos v únoru. Na záležitosti kolem onemocnění se ptala 500 lidí. Polovina z nich uvedla, že v rodině mají cukrovku.

Ze zjišťování vyplynulo, že jen 56 procent dotázaných si připouští, že diabetes patří mezi vážná a život ohrožující onemocnění. Průzkum ovšem zároveň ukázal, že 66 procent lidí ve věku 60 let a více je přesvědčeno, že jich se onemocnění netýká. Zhruba polovina respondentů si myslí, že o informování o nemoci by se měl postarat stát.

Podle lékařů jsou výsledky průzkumu alarmující, byť ne překvapivé. "Čtvrtina nemocných mezi námi běhá, nevědí o své diagnóze a tudíž se u nich rozvíjí komplikace nemoci," podotkla v úterý předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánová.

Mezi komplikace patří například zhoršování a ztráta zraku či horší citlivost nervů a prokrvení končetin. Ty mohou vést spolu s otlačeninami a zraněními ke vzniku nehojících se ran a následné amputaci.

Rakovina pacienty děsí, cukrovka nikoliv

O cukrovce v úterý jednali senátoři výboru pro zdravotnictví. V usnesení podpořili národní diabetologický program pro léta 2012 až 2022. Podporu mu nedávno vyjádřili také tehdejší ministr Martin Holcát nebo první dáma Ivana Zemanová.

"Diabetes je vnímán z hlediska závažnosti jako čtvrté nejhorší onemocnění po HIV, cévních či onkologických nemocech. Z ankety se dá ale vyčíst, že lidé o něm nemají dostatek informací," uvedl diabetolog Milan Kvapil. "Diabetes je závažné onemocnění, kterému se říká tichý zabiják," připomenul.

Za cukrovkou podle něj stojí kromě nadváhy zejména málo pohybu. Průzkum ukázal, že sportu se věnuje 45 procent dotázaných. Nejčastěji lidé ve věku do 29 let, lidé svobodní, s vyšším vzděláním a příjmy nad 20 tisíc měsíčně.

"Pokud se pacient dozví, že má rakovinu, vyděsí se. Když se mu řekne, že má cukrovku, bude mu to nemilé, ale nebude vnímat bezprostřední ohrožení života a fatální následky," podotkl senátor a ortoped Miloš Janeček. Přitom právě cukrovka se může podílet na smrti způsobené třeba infarktem.

Janeček také kolegům popsal praxi z ordinací. Pacienti po dotazu lékaře, zda trpí nějakým onemocněním, často odpoví, že nikoli. Když se ho ale lékař dodatečně zeptá, zda tedy nemají třeba vysoký tlak či cukrovku, až pak se v řadě případů dozví, že lidé jsou nemocní, byť tvrdili opak.

Nemoc se rychle rozšiřuje, peníze na léčbu nemusí stačit

Cukrovku má nyní diagnostikovanou zhruba 850 tisíc lidí. Lékaři odhadují, že dalších 250 tisíc lidí onemocněním trpí, ale neví o něm, protože například vynechávají preventivní prohlídky. "Průzkum ukázal, že se absence týká čtyř lidí z deseti," vyčíslil Kvapil.

Cukrovka patří k nejrychleji se šířícím civilizačním chorobám. Podle odhadů odborníků by v roce 2035 mohl touto nemocí trpět každý desátý obyvatel Česka.

Lékaři proto varovali, že pokud Česko nebude využívat koncepce péče o nemocné, léčba přestane být v budoucnu ufinancovatelná. Předloni stál jeden nemocný v průměru 33 540 korun, což v souhrnu nyní představuje více než 28 miliard korun za rok.

Vznikají ambulancí pro léčbu diabetické nohy

Péči o nemocné má zlepšit národní diabetologický program. Jeho cílem je, aby vznikaly například edukační centra nebo speciální podiatrické ambulance, jež pečují o pacienty s takzvaným syndromem diabetické nohy (poškození tkání na nohou diabetiků).

Podle Pelikánové takových ambulancí u nás za pět let vzniklo 38. "Cílem je mít jich sto," podotkla lékařka. Většímu rozvoji ale zatím brání financování kurzů pro zdravotní sestry nebo to, že část péče takových ambulancí zatím není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Ambicí také je mít jednotnou databázi nemocných. To se ale zatím nedaří. "Znamenalo by to, že by se do systému muselo zaregistrovat více než 400 diabetologů a někteří praktičtí lékaři. Museli by pak do něj posílat zdravotnická data. Ale upřímně řečeno, bez platby navíc to nikdo dělat nebude," uvedla Pelikánová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.