Lékaři v USA nemají právo zachraňovat někoho proti jeho vůli. Ilustrační foto

Lékaři v USA nemají právo zachraňovat někoho proti jeho vůli. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Lékaři splní přání pacienta zemřít, už se chystá zákon

  • 36
Ministerstvo zdravotnictví chystá zákon, který lidem umožní předem říct, kdy nechtějí další léčbu. Čeští pacienti budou tak moci sepsat notářem ověřené přání a lékaři je budou muset respektovat. Na jaké případy se bude zákon vztahovat a jak přesně bude fungovat, zatím ale není vůbec jasné.

"Nejde o krok k eutanazii, takový zákon by ministr coby její odpůrce nepodepsal,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Nicméně: odmítnutí péče se ve většině případů bude rovnat úmrtí.

Pravidla pro takový zákon teprve postupně vznikají. V řadě zemí jsou však podobné dokumenty už nějakou dobu běžné.

Neoživujte mě, doktore!
"Vážený pane doktore, pokud se dostanu do kómatu, neprobudím se ani po šesti týdnech, srdce bude fungovat jen díky přístrojům a mozek bude zásobený krví pouze ze třetiny, nepřeji si, aby mě přístroje dál držely při životě."

Tak nějak by velmi zjednodušeně mohlo vypadat přání pacienta, které si sepíše předem pro případ, že se ocitne v péči lékařů ve stavu, kdy o sobě nebude moci rozhodovat sám.

S tím, aby přání lékaři respektovali, přichází nyní ministerstvo zdravotnictví. Návrh, který bude v zákoně o zdravotních službách, však vyvolává řadu otázek.

1. Je možné, aby o sobě pacient takto rozhodoval?
Ano. V USA a v mnohých dalších zemích jde o důležité právo pacienta. Lékaři nemají právo zachraňovat někoho proti jeho vůli. A to i když to znamená jeho smrt.

Přesto nejde o eutanazii. Už dnes ostatně smí v Česku pacient, který je do nemocnice přivezen při vědomí, odmítnout léčbu, i kdyby měl třeba vykrvácet. Stačí, když podepíše takzvaný negativní reverz. Lékaři jej pak pustí domů a nenesou za jeho stav odpovědnost.

Jenže pokud je člověk v bezvědomí nebo kómatu, nemůže o sobě rozhodovat sám. Stavy kómatu trvají i měsíce a vyhlídky člověka na návrat do života se v těchto případech s každým dnem snižují.

Pro tyto případy mohou lidé předem sepsat takzvaný DNR dokument (to znamená: nechci být resuscitován), v němž sami stanoví, jaká péče jim ještě má být poskytnuta a kdy už je nikdo nemá léčit a ponechat osudu.

Evropská úmluva o právech v biomedicíně, která platí od ledna 2001, už umožňuje, aby každý své přání předem sepsal. Jenže u nás to doposud nemělo žádnou oporu v zákoně, což chce nyní ministerstvo změnit.

2. Jak by takový dokument měl vypadat?
Tak to je zatím velká neznámá. "Pacient by jej měl nosit v kapse, tak jako to třeba dělají svědci Jehovovi, kteří odmítají transfuzi krve," míní náměstkyně ministra Markéta Hellerová.

"Možná by mohl existovat podobný registr, jako je v případě dárců orgánů," uvažuje zase mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.

Už teď je však jisté, že dokument bude muset být notářem ověřený a bude mít zřejmě předem danou formu, aby si jej každý právník nemohl vykládat jinak.

"Nesmí to být nějaké slohové cvičení. Ten výklad musí být právně nezpochybnitelný. Na Západě pro tyto účely mají stanovené standardní formuláře, stačí, když je převezmeme," míní poslanec zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS).

3. Kdy vlastně lékaři smějí pacienta přestat léčit?
Pokud nastane smrt mozku. Ta se určuje na základě průtoku krve mozkem. Zjednodušeně řečeno, člověku se vstříkne kontrastní látka a zjistí se, zda se ještě dostane do mozku, tedy zda je zásobený krví, či ne.

"Bez kyslíku vydrží mozek čtyři minuty, pak odumírá," říká anesteziolog Karel Blažek.

Dokumenty DNR mají sloužit k tomu, aby v podobných případech, kdy člověk přežívá jen díky přístrojům, ulehčily situaci jemu, příbuznými zdravotníkům.

"Jde o neprodlužování utrpení tam, kde je jasné, že jakákoliv léčba je zbytečná, a že i pokud by se stal zázrak a pacient by se probral, jeho šance na kvalitní život je minimální," říká lékař.

4. Jak to funguje v zahraničí?
Lékaři na základě předem vysloveného přání pacienta v takových případech neodpojují hadičky a nevypínají dýchací přístroje.

Ale neléčí už pacienta antibiotiky, které jsou v těchto případech nezbytné, protože nehybné tělo napadá infekce, a nepodávají léky, bez kterých se tělo neobejde, protože třeba regulují krevní tlak. Což dřív nebo později vede ke smrti.

"Nikdy ale nepůjde o aktivní ukončení života člověka, tedy o odpojení od přístrojů – jen o ukončení léčby," říká Helena Sajdlová z ministerstva zdravotnictví, která se na přípravě zákona podílí.


Lidé v kómatu

Ariel Šaron
Bývalý izraelský premiér je zřejmě nejslavnější osobou světa, která leží v dlouhodobém kómatu. Šaron je v něm od chvíle, kdy jej loni v lednu postihla mrtvice.

Josip Broz Tito
Někdejší jugoslávský prezident strávil poté, co mu kvůli nemoci amputovali nohu, více než tři měsíce v kómatu. Neprobral se a po necelých sto dnech zemřel.

Jožo Ráž
Slovenský zpěvák skupiny Elán se po těžké motocyklové havárii ocitl na dva měsíce v kómatu. Měl štěstí a probral se, následky nehody a kómatu však pociťuje dodnes.

Bill Johnson
Olympijský vítěz ve sjezdu ze Sarajeva po krutém pádu na lyžích strávil tři týdny v kómatu. Probral se a vrátil se k lyžování.



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video