Soutěže miss připomínaly snad jen otázky, na něž sestry musely jedna po druhé porotě odpovídat - například jak by mluvily s pacientem s chronickým revmatismem před jeho propuštěním z nemocnice.
Mezi finalistkami třetího ročníku soutěže zaštítěné Dagmar Havlovou byla například hlavní sestra Nemocnice Na Františku, která pomáhala s evakuací nemocnice. Na evakuaci klientů ze zatopených bytů v Holešovicích se podílela také sestra z agentury domácí péče.
Další z navržených žen zachránila dva šestnáctileté chlapce, kteří vylezli na stožár elektrického vedení, kde zůstali viset 20 metrů nad zemí. Tato sestra překonala vlastní fobii z výšek a snesla je dolů.
V době uzávěrky tohoto vydání však byla známa pouze sestra odměněná za celoživotní dílo - náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči ve Fakultní nemocnici Ostrava-Poruba Mária Dobešová.
Titul jí neudělovali lékaři, ale redakční rada časopisu Sestra. Jak sedmapadesátiletá Mária Dobešová připustila, někdy je jí líto, že lékaři se těší mnohem většímu zájmu veřejnosti než sestřičky.
"Cítíme se někdy ukřivděné, ale ono je to dáno historicky: lidé si prostě vždycky vážili hlavně faráře, učitele a lékaře," uvedla sestra, která v padesáti letech začala studovat vysokou školu, obor ošetřovatelství. Dodala, že nemá ráda, když sestra musí utírat noční stolek. Od toho je prý v nemocnici pomocný personál.
Zástupkyně šéfredaktorky časopisu Sestra Hana Černá uvedla, že se na Máriu Dobešovou jela inkognito přeptat přímo do ostravské nemocnice. "Překvapilo mě, že jsem nenarazila na žádnou, která by ji pomluvila," prohlásila.
