Na statistiku upozornily Hospodářské noviny. Průměrná platba za jedno ošetření byla po odečtení inflace v roce 2009 o 80 procent vyšší než v roce 1995. Naopak průměrný počet ošetření, které lékař v ambulanci za den udělal, klesl o 30 procent.
"Kontakty s pacientem ubývají a peníze i po odečtení inflace jednoznačně přibývají," upozornil bývalý ředitel VZP a nynější zdravotnický expert Světové banky Jiří Němec. "Kdyby se takto měli v jakémkoli jiném odvětví, tak si chrochtají," dodal. Tvrzení opírá o statistiku, kterou sestavil z dostupných čísel za 15 let.
Lidi z ordinací vyhnaly změny v nemocenské nebo regulační poplatky. Podle Ústavu zdravotnických informací po zavedení třicetikorunového poplatku klesl v následujícím roce počet návštěv ordinací o 17 procent.
Ambulantních lékařů až na praktiky a zubaře navíc výrazně přibývá. "Někde máme specialistů až o 300 procent více oproti potřebnému stavu," řekl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Například v Praze v roce 2000 připadalo podle HN na tisíc obyvatel 45 ambulantních lékařů. Nyní jich je už 55.
Na nižší frekvenci návštěv přitom lékaři v ordinacích netratí. Každoročně jde na ambulantní péči kolem 50 miliard korun. Tedy čtvrtina všech peněz na zdravotnictví. Například praktici na jednoho pacienta každý měsíc dostávají zhruba padesátikorunu.
Ambulantní lékaři ale upozorňují, že v předchozích pěti letech se platby od pojišťoven nijak nezměnily. "Rozhodně není pravda, že bychom mohli pracovat méně, protože více vyděláváme," řekl HN předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
