Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři: Pacienti si povinně připlatí maximálně za dvacet položek

  3:59aktualizováno  3:59
Častější vyšetření nebo operace od vybraného lékaře. To jsou dva z šesti návrhů nadstandardu, které odborné lékařské společnosti předloží ministerstvu zdravotnictví. Položek bude maximálně dvacet, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jaroslav Blahoš, endokrinolog a prezident České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Jaroslav Blahoš, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně | foto: Martin PinkasMF DNES

Lékařská společnost měla původně předat připomínky k nadstandardu ministerstvu zdravotnictví v září, termín se ale posunul na listopad. Proč?
Na žádost našich odborných společností jsme posunuli termín na 15. listopad, a to proto, že během prázdnin byla řada kolegů nedostupná. Přitom rozhodnutí, které výkony mají být takzvaně nadstandardní, vyžaduje čas, aby posouzení bylo zodpovědné.

Předchozí výzvu k připomínkování jste lékařským společnostem adresoval 29. července. Kolik návrhů k nadstandardu už se vám sešlo?
Připomínky poslalo zatím přes 20 výborů odborných společností. Z počtu 119 je to málo, ale důvod jsem před chvíli uvedl.

Kdo je Jaroslav Blahoš

Jednadvacet let stojí v čele České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), která zastřešuje 119 odborných medicínských uskupení. Purkyňovu společnost ministr zdravotnictví Leoš Heger přizval jako odborného garanta k diskusi o nadstandardu.

Jednaosmdesátiletý Jaroslav Blahoš je významný český osteolog endokrinolog. V Česku založil vůbec první osteocentrumu a stále ho vede. Funguje při Ústřední vojenské nemocnici. Blahoš zastává nebo zastával řadu čestných funkcí v Česku i zahraničí. Za svoji práci byl oceněn 28. října 2001 tehdejším prezidentem Václavem Havlem Státním vyznamenáním za zásluhy 1. třídy. V červenci 2002 jej francouzský prezident Jacques Chirac jmenoval Rytířem Čestné legie.

Které společnosti se k tomu už vyjádřily?
Mezi prvními to byly například společnost pro gynekologii pro děti a dospívající, dětská neurologie, alergologie, neurochirurgie, diabetologie, oční, patologie, cytologie, chirurgie hlavy a krku, chirurgie ruky, radiologická společnost a další. S jejich názory bylo seznámeno předsednictvo ČLS JEP včetně předsedy společnosti pro lékařskou etiku. Další názory očekáváme v nejbližší době.

Za co by si měli pacienti připlácet?
Seznam těchto nadstandardních výkonů nebude velký. Bude jich do patnácti nebo dvaceti. V našem původním dopise jsme všem našim společnostem dali rámcové podněty pro nadstandard a rozdělili jsme je do oblastí: Lepší takzvané hotelové služby (jednolůžkový či dvoulůžkový pokoj s vybavením, pozn. red.), výkon provedený na přání pacienta bez lékařské indikace, výkon provedený ve vyšší frekvenci než definuje zdravotní indikace, rozdíl v materiálové složce výkonů bez zdravotního dopadu, výkon provedený na přání pacienta určitým lékařem a lázeňské pobyty a rehabilitační úkony bez lékařské indikace.
Řeknu vám takový klasický příklad. V našem osteocentru je hlavní diagnostickou metodou takzvaná denzitometrie. To znamená zjišťování hmotnosti kostí. Pacientům ji děláme jednou za rok a to je standardní metoda. Opakovaně se nám stává, že pacienti po třech měsících, půlroce, přicházejí s tím, že by si rádi zjistili, zda tablety, které jsme jim předepsali, účinkují. My ale jasně víme, že po třech měsících k žádné změně nemůže dojít. Pokud na tom ale ten pacient trvá, nemůžeme mu to zakázat. Medicínsky to kontraindikované není, protože tam není žádné škodlivé záření. Tak si to pacient musí zaplatit.

Za řadu věcí si pacienti připlácí už dnes, tak proč vymezovat nově nadstandard?
Pokud někomu provedeme denzitometrii na jeho přání, musí projít v současné době administrativní procedurou. Kdyby společnost pro metabolické onemocnění skeletu měla stanovenu vyšší frekvenci denzitometrie než jednou ročně jako nadstandard, celý proces by se zjednodušil.

Vyšetření denzitometrií stojí asi pět set korun. Ne vždy jde ve zdravotnictví o stokoruny. Drahou léčbou jsou například onkologická onemocnění. Budou nadstandardy také u ní?
Tuto otázku bude zodpovědně řešit onkolog. Nejde jen o medicínskou otázku, nýbrž i o etický aspekt. Nikde na světě nelze poskytnout nemocnému vše, co medicína umí a zná. Rozhodnutí o té které drahé léčbě musí rozhodnout odborník či skupina odborníků. To, co však dnes může poskytnout, je již nepoměrně víc než před třeba dvaceti lety, kdy byla například diskriminace věková. Naše dnešní medicína má dobrý zvuk a je na srovnatelném stupni s medicínou v jiných vyspělých zemích. Osobně si myslím, že bychom však měli zlepšit lidský přístup lékaře, sestry a jiného zdravotnického personálu.

Jak se k vymezení nadstandardu lékařské společnosti staví?
Některé souhlasí plně s tím, co jsme navrhli v původním dopise. Některé se domnívají, že rozdělení na standardy a nadstandardy vůbec není zapotřebí. Některé říkají, že jako nadstandard by se měl platit jenom pobyt v lépe vybaveném pokoji. V zásadě trváme na tom, že péče musí být odborně stejná a rozdělení nesmí být diskriminačním nástrojem odporujícím komunikačním zvyklostem či etickým zásadám.

Je to ale možné, když například navrhujete připlácení za ošetření lékařem s vyšší kvalifikací než je potřebná?
To nehraje medicínskou roli. Jsem-li přesvědčen, že nemocný potřebuje například operaci štítné žlázy, požádám kolegu, o němž vím, že má v této oblasti zkušenosti. Pochopitelně to je standard. Žádá-li pacient, aby operaci provedl chirurg jiný např. koho zná a kterého považuje za kompetentního, pak je to jeho rozhodnutí a je to jeho nadstandardní volba.

Ozvaly se i lékařské společnosti, které se zavedením nadstandardu nesouhlasí?
Zatím ojedinělé společnosti uvedly, že v jejich portfoliu není žádný nadstandardní výkon.

Může se stát, že některá z nich bude s ministerstvem vyjednávat separátně a objede Purkyňovu společnost?

Pochybuji, že se to stane. Není pro to rozumný důvod. Kromě toho naše aktivita je ve shodě s ministerstvem.

Co si od zavedení nadstandardu slibujete?
Zavede otevřené jednání, nebude třeba protekce, prošení či jiné způsoby, jak získat určité výhody. Nemocnice bude mít určitá vodítka jak postupovat. Pacient, žádající jednolůžkový pokoj, bude muset zaplatit bez ohledu na funkci či postavení a bude to zcela jasný a korektní vztah.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Slavící hejtman Martin Půta.
Nechci sedět na dvou židlích, říká hejtman Půta. Místa ve sněmovně se vzdá

Od voličů v Libereckém kraji dostal téměř čtyři a půl tisíce hlasů. Ze sedmnáctého, posledního místa kandidátky Starostů a nezávislých se tak hejtman Martin...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.