Lékaři mají nový lék proti leukémii

Lidé s určitým druhem leukemie mají novou naději. První výsledky testování léku, který v uplynulém roce odzkoušelo i několik desítek českých pacientů, vypadají dobře. Lék, jenž na rozdíl od ostatních protirakovinových preparátů působí jen na postižené buňky, zabral i u řady nemocných, u nichž už jiné medikamenty selhaly. Může jim tak prodloužit život.

Lékaři však současně varují před přílišným optimismem: ani tento lék, známý pod názvem STI 571 nebo Glivec, leukemii patrně zcela nevyléčí. Jediným řešením nadále zůstává transplantace kostní dřeně, a to s rizikem, že ji pacient nepřežije.

Na chronickou myeloidní leukemii, typ rakoviny krve, pro nějž je Glivec určen, zemřel před dvěma lety například bývalý předseda lidové strany Josef Lux. Jakkoli nelze spekulovat o tom, jak by se Josef Lux léčil dnes, existence nového medikamentu Glivec by možnosti jeho léčby velmi rozšířila.

"Zkušenosti s léčbou jsou zatím jen krátkodobé, ale v tuto chvíli se jeví jako nejúčinnější lék na chronickou myeloidní leukemii," říká o glivecu Edgar Faber, vedoucí transplantační jednotky ve Fakultní nemocnici v Olomouci.

Na tomto pracovišti lék odzkoušelo devětatřicet pacientů v pokročilém stadiu choroby - u sedmi příznaky nemoci zcela vymizely, téměř u poloviny ustoupily. Pět pacientů však zemřelo a někteří museli lék vysadit. K obdobným závěrům dospělo druhé testující pracoviště v zemi, klinika v Hradci Králové. Zde však nezemřel nikdo, protože nemocní byli léčeni novým lékem v dřívější fázi nemoci.

Jak podotkl Faber, ve světě jsou dobré zkušenosti s podáváním léku ihned po stanovení diagnózy - osmdesáti procentům lidí se upraví krevní obraz, u poloviny nemoc významně ustoupí.

Čtyřiatřicetiletý pacient hradecké kliniky pocítil první efekt hned - na ten druhý však stále čeká. "Každopádně jsem znovu začal normálně žít. Vrátila se mi i chuť k jídlu, kvůli čemuž jsem ale přibral za rok přes deset kilo," svěřil se. Transplantaci odmítl hned na začátku.

"Nevíme, co bude s pacienty za deset let. Nemáme s glivecem dlouhodobé zkušenosti, to je jeho největší nevýhoda," uvedl však Faber. Chronickou myeloidní leukemií onemocní ročně v zemi zhruba sto padesát lidí, kromě Josefa Luxe jí trpěl například i známý hokejista Miloš Holaň. Je to asi desetina ze všech typů leukemie, u dětí je například velmi vzácná.

Nemoc se dosud léčí cytostatiky nebo lékem zvaným Interferon alfa. Anebo zmíněnou transplantací. STI 571 není žádný zázračný všelék. V jistém slova smyslu je přesto "trefou do černého", říká primář hematologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Vladimír Koza.

U chronické myeloidní leukemie totiž lékaři znají původce: je jím genetická porucha na chromozomu, v jejímž důsledku se tvoří bílkovina hubící bílé krvinky, základ lidského imunitního systému. Lék paralyzuje zmíněnou bílkovinu. "Kdežto jiné léky mají širší záběr a poškozují i zdravé buňky," uvedl Koza.

Minimum vedlejších účinků bylo i důvodem bleskového nástupu glivecu na trh: zatímco obvykle trvá vývoj léku přes deset let, tady byla doba ani ne poloviční. Brzy má být lék zaregistrován i v České republice. Lékaři mohou už dnes získat lék pro nemocné po sepsání individuální žádosti. Zatím se podává až těm, u nichž dosavadní léčba selhává. Takový je postup při zavádění většiny nových léků.

"Josef Lux by ani při existenci nového léku neměl snadné rozhodování," míní primář Vladimír Koza. "Řekl bych mu totiž asi toto: Můžeme vás léčit léky, které vám velmi pravděpodobně prodlouží život, ale téměř jistě vás neuzdraví. Transplantace vás může vyléčit, ale také vás může zabít. Čím déle budete brát léky, tím horší bude prognóza pozdější transplantace. U glivecu to tak možná není, ale nevíme. Rozhodněte se."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video