Podle urologa ze Slovácka, který má 36letou praxi a publikování svých názorů podmínil anonymitou, jsou poplatky nutným zlem.
"Kdyby byli lékaři lépe placeni, nemusíme každých čtrnáct dnů počítat mince a shánět někoho, kdo nám je promění v bankovky. Zaplaťpánbůh, že lékárna v patře pod námi je bere," popisuje a upozorňuje, že zhruba třetina jeho pacientů povinnost platit třicet korun ignoruje. "A já nebo zdravotní sestra se pak musíme trapně drobných domáhat, což mě většinou vede k tomu, že to raději dám ze svého, protože si připadám jako blbec," dodává lékař.
Poplatky přesto považuje v současné situaci za nezbytné. "Náklady mám vysoké a každý rok platím pokutu VZP za to, že jsem je překročil. Takže chci, aby pacienti něco přispívali, a tím si uvědomili, že jejich zdraví něco stojí," domnívá se.
Z peněz, které má, se snaží obnovovat přístroje v ordinaci. Regulační poplatky vrací i do nákupu materiálu. "Řeknu vám příklad: u urologa to nejde bez vyšetření moči, takže pacientům dávám zkumavky, aby mi to sem nenosili v lahvičkách od maggi nebo alpy, což je nepoužitelné. Ta zkumavka mě stojí tři koruny, ročně to je třeba 15 tisíc. Hradím to z těch poplatků, aby si to nemuseli lidi kupovat sami. V momentě, kdy poplatky skončí, tak já už jim nedám ani jednu zkumavku, ať si ji za své každý koupí v lékárně," vysvětluje lékař.
"Pokud poplatky někdo zruší, já odléčím těch třicet lidí, co mi zaplatí pojišťovna, a ostatní, ať si jdou, kam chtějí. Blíží se mi věk, tak půjdu do důchodu," říká lékař.
"Ať se pak zase zvýší hodnota bodu," říká oční lékařka Radomíra Douchová k možnosti zrušení 30korunového poplatku za ošetření. Připomíná tím fakt, že při zavedení regulačních poplatků ministerstvo zároveň změnilo podmínky úhrad za léčení.
"Kdyby se hodnota bodu nezvýšila a poplatky by nezůstaly, tak bychom na tom byli biti. Projevilo by se to třeba tak, že bychom si nemohli koupit nový přístroj," dodává lékařka z Brna. Kolik se v její ordinaci měsíčně na regulačních poplatcích vybere, uvést nechce. "Je to ale jenom nějaká ta tisícovka," říká.
"Regulační poplatky by nám velice chyběly. Už teď jsme tak špatně placení, že i těch třicet korun je pro chod ordinace významný," upozorňuje královéhradecký ortoped Jiří Stehlík. Příjmy z regulačního poplatku mu pomáhají zaplatit nájem. "Měsíčně vyberu do 10 tisíc korun, a když si vezmete, že pronájem ordinace mám 25 tisíc měsíčně, tak to s tím, co mi pošlou pojišťovny, poplatím jen tak tak," popisuje.
Větší příjmy mají sítě soukromých zařízení. Co do ambulancí a praktiků patří mezi největší řetězce akciová společnost Moje ambulance. Podle člena představenstva Davida Laštůvky by zrušení poplatků přineslo u této firmy snížení příjmů v řádu několik milionů korun měsíčně. "Jedná se o prostředky, které jsou v naší společnosti primárně alokovány do motivačních složek platů našich zaměstnanců," uvedl Laštůvka s tím, že praktičtí lékaři nemají žádnou možnost, jak propad příjmů vykompenzovat.
"Regulační poplatky plní úlohu, kvůli níž byly zavedeny, tedy eliminovat zbytné návštěvy zdravotnických zařízení. Za dobu jejich existence jsme se nesetkali s případem, kdy by hrozilo omezení přístupu kohokoli k čerpání zdravotní péče," dodal Laštůvka. Podle něj je 30 korun symbolická částka, která slouží jako částečná kompenzace stagnujících příjmů ze zdravotního pojištění. "Je bohužel často zneužívána k politickým účelovým jednáním," dodal Laštůvka.
Zástupce pacientů: Poplatky zrušme, neplní svoji funkci
Právník Ondřej Dostál z občanského sdružení Platforma zdravotních pojištěnců tvrdí, že by měly být poplatky zrušeny. "Přestaneme tak platit marketingové lákadlo lékáren v podobě bonusů, zrušíme nepříznivou regulační funkci, která odrazuje lidi, aby chodili k praktickým lékařům, a otevřeme si tím prostor pro lepší regulaci," popisuje Dostál.
Prezident proti poplatkům |
"Pokud stát chce do systému dát více peněz, může z úhrady vyloučit třeba jídlo v nemocnici. To by mělo tu výhodu, že by pacient přesně věděl, co si ze svého platí, a mohl by požadovat i nějakou kvalitu," domnívá se Dostál. "Pokud stát chce mít funkci regulační, pak ať nedává poplatky pro každého, ale třeba pro opilce nebo pro ty, kteří oběhnou pět lékařů, aniž by se nejdříve nechali vyšetřit praktikem," dodává právník.
Ortoped Jiří Stehlík vidí úvahy o zrušení regulačních poplatků jako nepochopení situace. "Žádný stát na světě nemá zdravotnictví zadarmo a náklady na péči rostou, protože se objevují nové přístroje a léky. Dnes už nestačí ty peníze, které stačily třeba před dvaceti lety. Pokud se budou úhrady a příjmy dál snižovat, to zdravotnictví se jednou položí," domnívá se Stehlík. On sám zvažuje, že pokud se budou podmínky zhoršovat, zkusí pracovat v sousedním Německu.
Lékař a předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák se domnívá, že případné zrušení poplatků bez kompenzace pocítí zejména pacienti. "Regulační poplatek je zcela spotřebován na vybavení ordinací. Například na přístroje rychlé diagnostiky nebo EKG. Jeho zrušení tedy pocítí sami pacienti, zejména pokud vyhláška přinese pokles úhrad v roce 2014," tvrdí Šmatlák.
Na zrušení poplatků, vyjma toho nemocničního, se tento týden dohodly ANO a ČSSD. Jejich omezení měli v předvolebním programu i lidovci (více o záměru zrušit většinu poplatků čtěte zde). Jednání o případné koalici však zatím nejsou u konce, a tedy není jasné ani to, jak přesně budou změny v poplatcích vypadat.
V Evropě se regulační poplatky platí například ve Švédsku, Rakousku nebo Francii. Naopak Německo poplatky u lékaře zrušilo před rokem (více zde). Na Slovensku se od září 2006 neplatí poplatek u lékaře či v nemocnici, kde ovšem platí doprovod nemocného v přepočtu zhruba sto korun za den. Slováci, až na některé výjimky, platí také na pohotovosti, v lékárně nebo za přepravu sanitkou.
Regulační poplatkyPacienti je hradí od 1. ledna 2008. Do zákona je prosadilo ministerstvo zdravotnictví tehdy vedené Tomášem Julínkem (ODS). ZA CO SE NYNÍ PLATÍ Regulační poplatky dnes mají výši 30, 90 a 100 Kč. Jejich hrazení je omezeno limitem.
Zdroj: MZ ČR a VZP Kompletní výčet pravidel k regulačním poplatkům najdete zde na webu ministerstva nebo na webu VZP. JAK SE POPLATKY MĚNILY V ČASE Poplatek v nemocnicích, lázních, léčebnách - původně byl 60 Kč, od prosince 2011 pacienti hradili stokorunu za den. Poplatek od 1. ledna 2014 zrušil Ústavní soud. Vláda navrhuje, aby činil opět 60 Kč, ale s výjimkou platby za děti. Koaliční jednání se zatím vyvíjejí tak, že by se 60 Kč mohlo platit, ČSSD to chce ale omezit maximálně na 30 dnů v roce Poplatek za recept - nejprve se platilo 30 Kč za každou položku na receptu, od 1. ledna 2012 se platí 30 Kč za recept bez ohledu na to, kolik medikamentů je na něm vypsáno Poplatek za děti - od 1. dubna 2009 nehradí rodiče třicetikorunový poplatek za děti do 18 let věku Snížení limitu - z 5 000 Kč ročně se od 1. dubna 2012 limit snížil u seniorů a dětí na 2 500 Kč |
