Vyjádřil se tak k výsledkům čtvrtečního jednání mezi zdravotnickými odboráři a ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Výsledky tohoto jednání považují odboráři za zcela průlomové.
Fišer uvedl, že tuzemské nemocnice dávají na mzdy příliš malou část svého rozpočtu.
"Nemocnice u nás dávají na platy asi čtyřicet procent svých prostředků, na Západě je to běžně i osmdesát procent," tvrdí Fišer.
Ministerstvo i Lékařský odborový klub tvrdí, že nemocnice mohou ušetřit například na platech personálu, který není zdravotnický. Těchto lidí by v nemocnicích mohlo být méně.
"Redukcí počtu administrativních pracovníků v nemocnicích samozřejmě ušetřit lze. Může to ale vyžadovat velké vstupní náklady na modernizaci zařízení, které se vrátí třeba až za rok," připomíná ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát.
Problémem zůstává, jak ministerstvo donutí ředitele jednotlivých nemocnic tento pokyn splnit. Ministr nemůže ředitelům nařídit, co mají dělat. Jde-li však o nemocnice zřizované státem, může odvolávat ředitele, a také schvaluje odměny pro nemocnice.
"Není pravda, že ministr nemá žádné páky, jak jednání ředitelů nemocnic ovlivnit," řekl Fišer.
Menší nemocnice, které patří pod okresní úřady, může ministr ovlivňovat jen prostřednictvím zdravotních radů.
Fišer tedy zcela nepotvrdil závěry jednání mezi odboráři a pracovníky ministerstev.
Z těch vyplynulo, že obě ministerstva vládě společně předloží návrh, který by zaručil zvýšení platových tarifů zdravotnických pracovníků od ledna příštího roku.
"Je otázka, zda vládě vůbec budeme něco předkládat, jestli právní uspořádání věci neumožňuje ministru samému provést kroky, které by ke zvýšení platů vedly," řekl Fišer.
Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek však výsledky jednání nezpochybňuje: "Tento návrh připraví ministerstvo práce a sociálních věcí.
Několikrát jsme si to při jednáních ověřovali."
