Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mrtvoly i politika. Aktivistka zachraňuje uprchlíky ve Středozemním moři

  20:17aktualizováno  20:17
Přes Středozemní moře letos do Evropy připluly desetitisíce lidí. Se záchranou v rozbouřených vodách zde pomáhá celá řada organizací. Na jednom z plavidel působí i aktivistka Hasíba Hadž-Sahraouíová. Snaží se být nejen oporou zachráněným, ale i apelovat na evropské instituce, aby zlepšily podmínky pro uprchlíky.

Plavidlo Aquarius patroluje ve Středozemním moři a zachraňuje uprchlíky. | foto: Profimedia.cz

Chatrná bárka se nekontrolovatelně pohupuje na vlnách Středozemního moře. Je přeplněná uprchlíky, kteří na ni nasedli v Libyi. Pod dohledem pašeráků, s vidinou lepšího života v Evropě. Někteří mají smůlu a v chladných vodách zemřou. Jiní odevzdaně čekají na záchranu. K vyčerpaným lidem často jako první dorazí loď Aquarius, na které působí pracovníci Lékařů bez hranic.

Češka pomáhá uprchlicím rodit na moři. Změnilo mi to život, říká

Na její palubě pracuje i Hasíba Hadž-Sahraouíová. Zaznamenává zde příběhy přeživších a nabízí jim psychologickou pomoc. Záchranných operací má za sebou bezpočet. Jednu z posledních operací však nemůže dostat z hlavy. „Když se náš tým blížil k jednomu plavidlu, bylo ticho. Věděli jsme, že je něco špatně. Zeptali jsme se, zda můžeme na palubu. Vzápětí jsme si zjistili, že ti lidé čekali na záchranu mnoho hodin vedle mrtvých těl,“ popsala jednu z misí serveru The Guardian.

Záchranáři z lodi vyzvedli 22 těl (až na jednoho samé ženy), 209 lidí přežilo. Hasíba při rozhovorech s uprchlíky zjistila, jak jejich druzi zemřeli: do plavidla začalo téct a mořská voda se smíchala s unikajícím palivem. V následné panice se někteří lidé utopili. Ti, kterým se podařilo vyváznout, byli po vyzvednutí na palubu záchranného plavidla v šoku.

Plavidlo Aquarius patroluje ve Středozemním moři a zachraňuje uprchlíky.
Někteří uprchlíci při snaze dostat se do Evropy přichází o příbuzné.

„Je to smutné to takhle říct, ale prioritou jsou vždy přeživší. Stará se o ně zdravotnický zásahový tým,“ vysvětluje Hasíba. Jakmile jsou uprchlíci v péči lékařů, dostanou deku, jídlo a pití. Lidé zasažení unikajícím palivem směřují do sprch. Směs paliva a mořské vody jim totiž může způsobit ošklivé popáleniny. Následuje registrace a rozhovory.

Rozhovory s uprchlíky i vrcholnými politiky

Na ty je specialistkou právě Hasíba. Mluví arabsky, francouzsky a anglicky, což je při její práci nesporná výhoda. Každého uprchlíka se ptá, odkud pochází, jak je starý a zda cestuje sám nebo s rodinou. Při rozhovorech jsou důležité detaily.

Fotogalerie

„Nenosíme například sluneční brýle, protože se snažíme navázat oční kontakt. Je to o lidskosti. Musíme se na ně usmívat a tím dávat najevo, že jsou v bezpečí. Musí také vědět, co s nimi bude dál,“ popisuje. Když je postaráno o přeživší, přichází na řadu vyzvednutí mrtvých. Lékaři pořídí jejich fotografie kvůli identifikaci.

„Tuhle práci dělám už dlouho. Nikdy si na tyto věci ale nezvyknu, což je vlastně dobrá věc. Žene vás to kupředu,“ vysvětluje. Její prací je mimo záchrany uprchlíků také jednání s předními evropskými institucemi, novináři a řediteli detenčních center pro uprchlíky. Pro migranty se snaží vyjednat lepší podmínky bezprostředně po záchraně i při následných snahách o integraci do evropské společnosti.

Ve své kampani se opírá zejména o zkušenosti samotných uprchlíků, které sbírá při rozhovorech na palubě záchranné lodi. „Mluvila jsem například s ženou, která první den po záchraně jen zírala do země. Později se mi ji podařilo rozmluvit. Povídala o tom, jak sama bojovala o život. Jak je vděčná za záchranu i jak nemohla pomoct těhotné ženě, která později zemřela,“ popisuje.

Plavidlo Aquarius patroluje ve Středozemním moři a zachraňuje uprchlíky.

Mnohé z žen vypověděly, že před vyplutím do Evropy musely v Libyi snášet hromadná znásilnění. „Některé evropské země zvažují, že s Libyí uzavřou dohodu o navracení uprchlíků. Já si ale myslím, že by se vlády měly o danou problematiku začít více zajímat. Když ty ženy vrátí do Libye, bude to, jako kdyby je poslaly do pekla,“ myslí si Hasíba.

Nebezpečná cesta přes moře

Přes Středozemní moře do Itálie přeplulo letos v prvním pololetí 70 000 uprchlíků. Při pokusu doplout do Evropy jich 2 900 zemřelo, je to o 37 procent víc než ve stejném období loňského roku, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Co se týká počtu překonání (Středozemního moře), čísla se výrazným způsobem nezvýšila, ale riziko smrti zůstává velké a roste,“ řekl šéf berlínského úřadu IOM Frank Laczko.

Je čas otevřít oči. Itálie v kampani varuje migranty před cestou do Evropy

Podle něj byla středomořská cesta vždy nejnebezpečnějším způsobem cesty do Evropy, protože vyžaduje dlouhou plavbu a převaděči často využívají k dopravě běženců nekvalitní lodě, které navíc přeplňují.

Zatímco ve Středozemním moři je počet uprchlíků stále vysoký, v Egejském moři se podle IOM prudce propadl. Zatímco loni se z Turecka na řecké ostrovy přeplavilo 885 000 lidí, od březnového uzavření dohody mezi EU a Tureckem o vracení migrantů se počet příchozích snížil o 98 procent.

Celkem za první pololetí připlulo do Řecka 154 000 migrantů, ale téměř všichni v prvních třech měsících roku. V Egejském moři letos v prvním pololetí zemřelo 376 uprchlíků, v dubnu to ale bylo jen deset a v květnu a v červnu nikdo, uvedla IOM.

Podívejte se na záchranu uprchlíků ve Středozemním moři:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.