Bilanci české pobočky humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic (MSF) loni tvořila práce 37 spolupracovníků na 49 misích ve 21 zemích. Zmíněná pomoc 67,8 milionů korun šla na projekty v devíti zemích. Celkem podpořilo MSF 63 tisíc soukromých českých dárců částkou 81,9 milionu korun (celou výroční zprávu najdete zde).
Objem darů z ČR byl rekordní. „Jsem za to nesmírně vděční, protože to ukazuje, že lidé našim hodnotám věří. Tyto hodnoty jsou v podstatě velmi jednoduché - humanitární a zdravotnická pomoc poskytovaná tam, kde k ní lidé nemají přístup, bez rozdílu rasy, vyznání nebo etnické příslušnosti. Nezávislá, neutrální a nestranná,“ řekl ředitel české kanceláře MSF Pavel Gruber.
Peníze od českých dárců šly například na zdravotní a psychologickou pomoc do Libanonu, v němž na každé tři obyvatele připadá jeden válečný uprchlík ze sousední Sýrie, na krizovou pomoc v Nepálu po ničivém zemětřesení nebo na lékařskou pomoc na východní Ukrajině. Lékaři bez hranic tam pomáhali na obou stranách frontové linie.
Deset let Lékařů bez hranic v ČRLetos v říjnu uplyne deset let od založení české pobočky Lékařů bez hranic. Do misí za tu dobu Češi vyslali 115 spolupracovníků (ze čtvrtiny lékařů, ze čtvrtiny dalšího lékařského personálu, z poloviny nelékařů), mnohé opakovaně. Čeští a slovenští spolupracovníci MSF pomáhali v 60 zemích světa, nejčastěji v Demokratické republice Kongo, Afghánistánu, Jižním Súdánu a na Haiti. Pro zájemce pořádají MSF informační večery. Soukromé zdroje tvoří 92 % celkových příjmů MSF (v ČR letos 100 %). Od podzimu 2008 čeští dárci přispěli na konto MSF 279 miliony Kč. |
Dalšími zeměmi, v nichž české peníze podpořily projekty Lékařů bez hranic, jsou Demokratické republika Kongo, Irák, Jižní Súdán, Niger, Sierra Leone a Středoafrická republika.
Lékaři bez hranic zdokonalují své postupy od roku 1971, kdy organizace vznikla. Vyvinuli například „krizové sady“, které jsou dopředu proclené a připravené v logistických centrech, aby je šlo během několika hodin naložit do letadla a odeslat na místo určení.
„Je ohromující vidět, jak se přes noc ze zaprášeného skladu v uprchlickém táboře v Tanzanii stane centrum pro podvyživené děti a jak se proškolením personálu a dodávkami léků dokáže snížit mortalita dětí na minimum během několika málo dnů či týdnů,“ popsala zdravotní sestra Martina Jurigová, která působila právě ve zmíněné africké zemi.
Neziskovky v centru pozornosti
Neziskové organizace se v souvislosti s uprchlickou a migrační krizí dostaly do centra pozornosti. Kromě rekordní sumy darů má mince i druhou stranu - kritiku jejich (údajného) hospodaření, kterou leckdy podporují slova z nejvyšších pater české politiky.
„Pokládám většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy,“ uvedl například prezident Miloš Zeman. Nezmínil žádnou konkrétní organizaci.
Čísla u velkých organizací hovoří jinak. Lékaři bez hranic v ČR získali loni 98 % příjmů ze soukromých příspěvků (od státu dostali dva miliony Kč). Ze soukromých darů za rok 2015 šlo na přímou humanitární pomoc 83 %. Obdobně mluví šéf Člověka v tísni Šimon Pánek, podle kterého peníze jeho organizace, jejíž hospodaření je často kontrolované, jde až z 90 % na humanitární pomoc (viz interview na DVTV).
Peníze od EU už nechtějí. Kvůli dohodě Unie s Tureckem
V pátek Lékaři bez hranic oznámili, že přestávají přijímat finanční příspěvky od EU a jejích členských států. Jako důvod označili přístup EU a jejích členů k uprchlíkům a dopadům vyplývajícím z dohody EU a Turecka.
Ta sice prakticky zastavila příchod uprchlíků z Turecka do Evropy, Turci ale zároveň uzavřeli svou vlastní hranici se Sýrií. Zatímco evropské státy hodnotí dosavadní naplňování dohody s Tureckem jako úspěch, lidé v nouzi podle MSF „cítí její opravdové dopady“.
„Snaha Evropy přesunout kontrolu migrace na okolní státy způsobuje dominový efekt, své hranice uzavírají země ležící po celé trase do Sýrie. Čím dál více lidí nemá kam utéct. V syrském Azázu je sto tisíc lidí uvězněno mezi bojovou linií a uzavřenou hranicí,“ poznamenal generální tajemník MSF Jerome Oberreit.
Azáz je severosyrské město, v jehož blízkosti se nacházejí území pod kontrolou Kurdů, syrské vlády, povstalců i tzv. Islámského státu. Nemocnice Lékařů bez hranic v něm nyní řeší jen nejurgentnější případy. Podle Grubera nyní nemocnice s neurgentními zákroky musí čekat, až se stabilizuje fronta.
EU nyní zvažuje možnost „okopírovat“ model dohody s Tureckem u dalších států včetně zemí, z nichž utíká největší počet lidí - například u Somálska či Afghánistánu. Lékaři bez hranic nepopírají, že v Turecku, kde jsou bezmála tři miliony syrských uprchlíků, je pomoc zapotřebí, vadí jim ale to, že ji Unie vyjednala jako odměnu za uzavření hranic.
