Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pasta proti hladu i polní chirurgie. Lékaři bez hranic „operují“ v Praze

  18:44aktualizováno  18:44
Na náramku, který mám v ruce, je červeně vyznačená zóna do 110 milimetrů. Když ten obvod naměří na dětské paži třeba v Africe, je zle - značí to, že dítě umírá hladem a akutně potřebuje pomoc. Třeba speciální výživovou pastu, kterou lze spolu s dalšími ukázkami práce Lékařů bez hranic nyní ochutnat v centru Prahy.

Velká interaktivní prezentace Lékařů bez hranic (MSF) je v České republice vůbec poprvé, nachází se na pražském náměstí Míru. Je v tom kus symboliky: právě absence míru v nejrůznějších odlehlých koutech světa vede k humanitárním krizím, na jejichž zmírňování se Lékaři bez hranic podílejí.

Fotogalerie

„Lékaři bez hranic mají dvě poslání: tím známějším je poskytování zdravotní péče všude tam, kde je nedostupná, tím druhým je přinášet o tom svědectví. Tato výstava se snaží právě o názorné přiblížení nejen naši práce, ale i krizových situací a podmínek, v nichž žijí miliony lidí,“ vysvětluje mediální koordinátorka české kanceláře MSF Iveta Polochová.

Výstavu, která má příští rok zavítat i do dalších měst České republiky, tvoří několik stanů ukazujících průřez činností Lékařů bez hranic. Nechybí polní chirurgická jednotka, centrum pro léčbu podvýživy nebo ukázka vybavení potřebného pro očkování.

Návštěvníky provádějí spolupracovníci Lékařů bez hranic se zkušenostmi z práce v krizových oblastech. Bezprostřednost vjemu doplňuje možnost ochutnat jak zmíněnou výživovou pastu z arašídů, sušeného mléka, vitamínů a minerálů, zvanou Plumpy’nut, či roztok na léčbu cholery. Speciální 3D brýle přenesou návštěvníky na několik minut do uprchlického tábora. Plumpy’nut je sladký a trochu mazlavý, chutná zřetelně oříškově.

Expozice není podle pořadatelů reakcí na nenávistné kampaně, které se v souvislosti s uprchlickou krizí často zaměřují na neziskové organizace a jejich financování. „Motivace k uspořádání výstavy vychází přímo z poslání Lékařů bez hranic - tedy ono přinášení svědectví, ukazování lidem, co se kde děje. Je to elementární součást toho, co děláme,“ řekl iDNES.cz Jan Böhm, který má v české kanceláři MSF má na starosti digitální média a on-line komunikaci.

Böhm pracuje i na projektu zvaném Missing maps, který označuje za jakousi „Wikipedii mezi mapami“. V praxi to znamená tvorbu map pro místa krizí, kde potřebné kartografické pomůcky scházejí. „Pokud děláte očkovací kampaň nebo třeba mapujete epidemii, mapy jednoduše potřebujete. Kouzelné na projektu je, že jednoduchou prací s mapovým podkladem v prohlížeči i v Praze můžete pomoci třeba lidem, kteří budou pracovat někde v Kongu,“ říká.

Ve válkách přibývá útoků na nemocnice

Kromě logistických a zdravotnických výzev a nedostatku map čelí Lékaři bez hranic v poslední době ale ještě mnohem přímočařejšímu problému.

Lékaři bez hranic

  • Zdravotnická humanitární organizace založená v roce 1971. V roce 1999 získali Nobelovu cenu za mír. Česká kancelář funguje od roku 2006.
  • Pomáhají ve více než 60 zemích světa - v podmínkách přírodních katastrof, válek, epidemií nebo v zemích s rozšířenou podvýživou. Věnují se i opomíjeným nemocem či psychologické pomoci.
  • Soukromé dary představují 90 % jejich příjmů, v ČR dokonce 97 %. Výdaje jdou z 80 % na poskytování pomoci a zprostředkování svědectví, ze 14 % na získávání dalších finančních darů, 6 % tvoří administrativní náklady.

„Intenzita útoků na zdravotnická zařízení ve světě se v minulých měsících zvýšila nebývalou měrou. V Sýrii je znám případ, kdy lidé protestovali proti otevření nemocnice z obavy, že se stane terčem útoku. V Jemenu se lidé ze stejného důvodu schovávají v jeskyních a bojí se vyhledat ošetření v nemocnici,“ líčí šéf české kanceláře MSF Pavel Gruber. V afghánském Kunduzu zase jednu nemocnici zničil americký nálet (více zde).

Lékaře bez hranic to vedlo k apelu na Radu bezpečnosti OSN, která se aktuálně zabývá rezolucí odsuzující útoky na zdravotnická zařízení. K jejich kampani „Hospitals are #NotATarget“ (Nemocnice nejsou vojenským cílem) se na sociálních sítích připojilo přes šest milionů lidí.

Kredit Lékařů bez hranic stojí na tom, že do svých nemocnic nepouštějí žádné ozbrojence - vojenské hlídky, které už několik měsíců pochodují Prahou v rámci vládou vyhlášených protiteroristických opatření se do nich patrně nepodívají - a zdravotnickou péči poskytují bez ohledu na to, k jaké ze znepřátelených stran lidé v nouzi patří.

„Zachraňovat životy jde i s minimálním vybavením“

Chirurg Tomáš Šebek během prohlídky polní chirurgické jednotky vysvětluje, že takzvanou „malou chirurgií“ - zjednodušeně řečeno, méně náročnými úkony - projde ve vytíženém zařízení Lékařů bez hranic až 150 pacientů denně.

Nedostanete se na výstavu?

Ještě větší tempo pak má očkování - tým osmi až deseti pracovníků proočkuje až 250 lidí za hodinu. Zájem v krizových místech bývá velký, na vyvolávání pomocí megafonu či rádia přivádějí některé rodiny děti i vícekrát. „Pod dojmem, že když je jedna dávka dobrá, tak dvě jsou lepší. Dětem děláme barevnou značku, aby se poznalo, že už očkované jsou,“ říká lékařka Radka Čapková.

„Návštěvníkům ukazujeme, že lidské životy lze zachraňovat i s minimálním technickým vybavením a v náročných podmínkách. Během patnácti minut lze zjistit, zda má pacient malárii. Během tří dnů je možné ho vyléčit. Je k tomu potřeba dezinfekce, test, injekční jehla a léky. Pokud lidé k této základní péči nemají přístup, může malárie znamenat smrt,“ popisuje dětská sestra Jitka Kosíková, která pracovala v Jižním Súdánu, Afghánistánu a Bangladéši.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.