"Opatření nelze dělat poslední den. Počítáme s tím, že pokud nebude dohoda do konce příštího týdne, v posledním únorovém týdnu už by lidé museli být na svých místech podle krizových plánů," řekl novinářům po jednání s pojišťovnami ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Pojišťovny na ministerstvu v pátek dolaďovaly, jak bude fungovat informační systém a toky peněz na zdravotnickou péči v případě krize. "Dokončíme přípravu krizových plánů a začneme uvolňovat informace pro naše klienty," popsal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák.
O změnách se lidé dozvědí na internetu nebo linkách pojišťoven
Pokud bude po 1. březnu nemocnicím chybět masa lékařů, v každém kraji vznikne informační středisko. V něm se budou scházet informace o aktuálním vytížení kapacit a situaci v okolních krajích. "Budeme usilovat, aby byly jednotné a koordinoval je krajský úřad," dodal Horák. Na zřízení infocenter a sběru informací s kraji budou spolupracovat také ministerstvo a zdravotní pojišťovny. Ty také posílí vlastní telefonní linky a budou informovat o aktuálním stavu nemocniční péče také na svých webových stránkách, e-maily nebo prostřednictvím inzerce v regionálním tisku.
Pojišťovny tvrdí, že tato opatření je nevyjdou na více peněz, než kolik vynakládají na callcentra a propagaci už nyní. "Bude nás to stát jen potenciál zaměstnanců," komentoval přípravy toku informací Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Pojišťovny také spolu s ministerstvem zopakovaly, že po dobu krize zruší stropy na péči. "Opustí paušální systém a peníze půjdou za pacientem," popsal náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Paušály by pojišťovny neměly krátit jen v březnu, pokud by krize trvala déle, budou hledat jiný, dlouhodobý plán.
S ambulantní péčí pomohou soukromé ordinace
Na krizových plánech pracují také nemocnice. Ty fakultní už přislíbily, že příští týden začnou navyšovat počty volných lůžek. Budou proto odříkávat plánované zákroky. Podle Horáka by se o takové změně měl pacient dozvědět nejméně se 14denním předstihem.
S ambulantní péčí by nemocnicím měli pomoci praktičtí lékaři, ve hře jsou podle ministra i terénní ambulantní služby." Jednáme o tom, aby byla k dispozici dostatečná síla ambulantních služeb," řekl ministr.
Na odliv lékařů se připravuje i armáda, která by měla v případě nouze poskytnout 100 sanitek, pět letadel a 15 vrtulníků. Měly by pomoci s rozvozem pacientů do těch nemocnic, kde jim bude poskytnuta adekvátní péče. Ta by totiž v březnu, po odchodu 3 800 lékařů, byla značně omezená a prodloužily by se i dojezdové časy záchranek.
"Peníze, které mohly jít do nemocnic, budou 'vyplýtvány' na přesuny pacientů," posteskl si ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. "Jsem ale přesvědčen, že k ohrožení akutní péče nedojde ani za tohoto mimořádného stavu," dodal.
Další schůzka s odbory
Ministr zdravotnictví Heger bude ještě dnes jednat se zástupci lékařských odborů. Na schůzce jim zopakuje, že více než dvě miliardy na platy zdravotního personálu letos nebudou k dispozici. Je ale ochoten jednat o systému přerozdělování peněz, reformách zdravotnického systému a o tom, aby byly peníze na zvýšené platy i příští rok.
Heger už dříve uvedl, že na platy lékařů by měla jít miliarda a půl. Půl miliardy dostanou sestry a další personál nemocnic. Podle odborů to je ale nedostatečné a částka nepřinese kýžené navyšování platů všech lékařů.
Vstřícný krok k lékařům učinil Pardubický kraj. Nabídl jim požadované peníze (až 12 tisíc korun měsíčně navíc) z rozpočtu nemocnic a jistotu, že všechny lékaře ve výpovědi vezme zpět na původní místa. Lékaři ale dostali na stažení výpovědi, což je podmínka, čas jen do 15. února. (celý článek čtěte zde)
