"Komise čtyř odborníků nezaznamenala porušení lékařských předpisů. Šlo o zákrok komplikovaný krvácením. Soudu nezbylo než obžalovaného zprostit viny,“ sdělila soudkyně Dagmar Žáková.
K neštěstí došlo v dubnu 2004, kdy šel pětatřicetiletý Petr S. z Mostu do ústecké Masarykovy nemocnice na operaci mandlí. Lékaři mu je vyjmuli a jinak zdravý sportovec byl v pořádku. Čtyři dny nato však začal silně krvácet a musel znovu na operaci.
Lékař Roman K. bez atestace, a teprve dva roky po promoci, si troufl na zákrok sám. Jenže se spletl, místo do dýchací trubice zavedl pacientovi trubičku do jícnu. A to hned dvakrát. Zkušenějšího kolegu, který čekal ve vedlejší místnosti, zavolal pozdě. Po dlouhých devíti minutách měl pacient těžce poškozený mozek a upadl do hlubokého bezvědomí. Po pěti měsících zemřel.
Nešikovný? Těžko říct ...
Lékař byl obviněn z ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti, za což hrozilo vězení až na pět let. Obžaloba vycházela z posudku brněnské znalkyně, podle níž byl "technicky nezdatný“. Zákroku se měl chopit nejzkušenější lékař ve službě, jímž obžalovaný nebyl. Ten se hájil tím, že se kvůli masivnímu krvácení nemohl dobře orientovat.
Obhajoba měla jiný posudek, podle kterého byl zvolený postup správný a lékař neselhal. Jeho dovednost nechtěla komentovat ani komise lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Prý jde o subjektivní dojem. Nicméně výkon obžalovaného ocenila známkou šest až sedm na desetibodové stupnici, kde nejlepší je desítka.
"Je mi líto, co se stalo. Léčil jsem, jak jsem uměl. Studoval jsem, abych léčil lidi, svědomí mám čisté,“ řekl před soudem Roman K. "Kdyby lékař postupoval správně a včas, tak tady nejsme,“ namítla vdova po zemřelém, jež zůstala po operaci manžela sama se dvěma dětmi.
Rozsudek je definitivní, lékař se vzdal práva na odvolání a stejně učinil bez ohledu na přání pozůstalých hned v soudní síni i státní zástupce.
