Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Počítali s tím, že pomřeme. Zmrzačené děti pomník od výrobce léků nechtějí

  13:16aktualizováno  13:16
Bronzová plastika dítěte bez rukou a se zdeformovanýma nohama je dnes dost možná nejkontroverznějším uměleckým dílem v Německu. Pomník obětem léku Contergan má být vztyčen v městě Stolberg, sídle farmaceutické společnosti Grünenthal, půl století od stažení sedativa s katastrofickými vedlejšími účinky z trhu.

Děti postižené vedlejšími účinky léku Contergan se musely naučit místo rukou používat nohy | foto: Profimedia.cz

Když se na veřejnost dostala zpráva, že plastiku zaplatí společnost Grünenthal, oběti léku se rozzuřily. Pomník chtěly umístit jako němou výčitku v sídelním městě firmy, nyní ho ale vnímají jako laciný pokus, jak otupit ostří dalších finančních požadavků obětí conterganu.

"Pro oběti je daleko důležitější, aby Grünenthal zlepšil jejich životní podmínky," řekla listu The Times prezidentka německé organizace obětí conterganu Margit Hudelmeierová.

Autorem pomníku pro oběti léku Contregan je výtvarník Bonifatius Stirnberg

Autorem pomníku pro oběti léku Contregan je výtvarník Bonifatius Stirnberg

Německá firma lék na nespavost vyvinula na konci padesátých let. Sedativum a hypnotikum bylo určeno především pro těhotné ženy, protože mimo jiné pomáhalo i proti ranním nevolnostem. Záhy se však projevily hrůzné vedlejší efekty. Ženám se rodily děti bez rukou a se zdeformovanými končetinami.

Po čtyřech letech na trhu byl lék v roce 1961 stažen z lékáren a následovala řada žalob na německou farmaceutickou firmu. Plastika ve Stolbergu má být vůbec prvním pomníkem obětí léku, který za sebou zanechal přibližně 12 tisíc postižených dětí, především v Německu, Velké Británii a Rakousku.

Představitelé Grünenthalu se brání, že svým příspěvkem ve výši 5 tisíc eur na stavbu sochy se rozhodně nechtějí zbavit odpovědnosti za tragédii. "Grünenthal reagoval na nabídku města Stolberg a rozhodl se projekt podpořit," uvádí ve svém prohlášení firma.

Thalidomid

Mechanismus, který tělesné deformace u dětí způsoboval, rozluštili japonští vědci. Na thalidomid se váže bílkovina celebron, která je aktivní při vývoji končetin a kterou thalidomid omezuje. Končetiny se pak nemohou dostatečně vyvinout, zakrňují nebo se deformují. Japonci věří, že se podaří vyvinout bezpečnou formu thalidomidu, která nebude celebron omezovat. Thalidomid totiž dokáže bojovat s rakovinou kostní dřeně a malomocenstvím.

Autorem dvaašedesáticentimetrové plastiky je Bonifatius Stirnberg, kterému v sedmdesátých letech seděla modelem postižená dcera jednoho z přátel.

Nečekali, že budeme žít tak dlouho

Firma vyplatila lidem zasaženým vedlejšími účinky léku v Německu kompenzaci ve výši 100 milionů marek (dnes přibližně 1,4 miliardy korun) a vláda přidala stejnou částku. Peníze však putovaly do všeobecného fondu určeného pro všechny tělesně postižené a došly v roce 1997.

"Nikdo prostě nečekal, že bychom žili tak dlouho. Počítali s tím, že pomřeme do svých osmnácti let a všechny jejich problémy se tím vyřeší," řekla The Times psycholožka Claudia Schmidt-Herterichová, která se narodila bez rukou a s deformovanou páteří.

Zatímco dříve se oběti o sebe dokázaly částečně postarat samy (běžné denní činnosti vykonávaly místo chybějících rukou nohama), nyní překročily padesátku a vyžadují stále větší péči. "Trvalo mi to 14 let, než jsem si mohla v restauraci dojít na toaletu. Nyní dochází k postupné regresi a to nás děsí," řekla Schmidt-Herterichová.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.