Léčebná směs podle výsledků testů blokuje falešné signály, které produkuje mozek postižený neurodegenerativním onemocněním. Takové onemocnění blokuje produkci důležitých proteinů, což vede k odumírání nechráněných mozkových buněk. Právě do této kategorie nemocí patří i Alzheimerova choroba.
Jak se nemoc projevuje?Choroba začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, jakou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích už není schopen se sám o sebe postarat. |
Testy lékaři prováděli na laboratorních myších, které jsou podle nich nejlepší pro simulaci léčby neurodegenerativních nemocí. Lékaři si jsou jisti, že stejný efekt bude mít nový lék i na lidský mozek. Studie probíhala pod patronací Rady pro medicínský výzkumu univerzity v Leicesteru.
"Je to velký krok kupředu," uvedla pro server independent.co.uk vedoucí výzkumného týmu Giovanna Mallucciová. "Je to poprvé, co lék podaný myším účinně zabránil rozvoji takového onemocnění. Navíc ho lze podat orálně," vysvětlila Malluciová
Dlouhá cesta do praxe
Vědci v rámci výzkumu pracovali s enzymem známým pod označením PERK, který hraje klíčovou roli v aktivaci obranného mechanismu mozku. Ten znovu nastartuje tvorbu klíčových proteinů. Pokusné myši po aplikaci léku vykazovaly zlepšení stavu a lék u nich fungoval i jako prevence proti ztrátě paměti.
Lék však má před sebou velmi dlouhou cestu. Na běžný trh se totiž jen tak nedostane. Zatím způsobuje významné vedlejší účinky jako ztrátu váhy a vyvolání cukrovky. Ta je způsobena poškozením slinivky břišní, na kterou lék útočí. Mallucciová však vysvětlila, že tyto vedlejší účinky budou postupně odstraněny.
Alzheimerova choroba je celosvětově čtvrtou až pátou nejčastější příčinou úmrtí a neexistuje na ni žádný účinný lék. Jde vlastně o zrychlené stárnutí mozku a postupnou ztrátu duševních schopností a osobnosti až do fáze, kdy je člověk zcela závislý na pomoci druhých. Právě nemohoucnosti se přitom lidé ve stáří nejvíce obávají a Alzheimerova choroba patří v tomto směru k největším strašákům.