Tak třeba společné latríny bez dveří nebo kabinek. Poddůstojník David Ardinger k tomu podotýká: ",,Nikdy jsem dosud nebyl v situaci, kdy se každý může dívat, kam kráčíte a co tam děláte, ať je to cokoli."
Skoro dva měsíce ode dne, kdy komanda námořní pěchoty ovládla letiště v Kandaháru, používají vojáci žínky, aby se aspoň nějak umyli, a jsou celí šťastní, když se na ně občas dostane studená sprcha. Nejdokonalejší armáda světa se těžko vyrovnává s tím, co by pro jiné armády bylo v poli normální. Je zvyklá na lepší.
Velitelé na základně, kde je ubytováno 3700 vojáků, tvrdí, že se všechno zlepší. Zástupce velitele základny podplukovník Chris Pease však upozorňuje, že přednost mají vojenské potřeby. Všechno se musí dopravovat letecky - a tak zbraně a střelivo mají ovšem přednost před přenosnými sprchami a jiným pohodlím.
Podplukovník Pease volá po jediném: po trpělivosti. Chemické latríny jsou objednané, za pár týdnů budou sprchy, posilovna, zařízení pro mytí, praní a sušení, více počítačů potřebných pro posílání a příjem e-mailů, a dokonce i obchod s cukrovím a cigaretami. Jen to potrvá...
Pro vojáky tak život zde nemá příliš půvabů. Stany by mohly prozradit pozice jednotek, které střeží obvod základny, takže někteří spí pod širým nebem, i když teploty klesnou pod bod mrazu. Jiní spí v okopech. "V tom jsme vycvičeni a víme si s tím rady," říká svobodník Mansel McEwen.
Služba v zákopech však přináší i odměnu v podobě teplé čerstvě vařené stravy místo konzerv, které jí a upřímně nenávidí - většina vojáků. Ještě nedávno, než dorazila čistička, se musela voda převařovat nebo dovážet v konvích. Nějaký čas byly přenosné sprchy, ale vojáci námořní pěchoty, jimž patřily, si je odvezli s sebou, když předávali základnu 101. divizi.
Pro Američany, jimž jejich armáda dopřává vždy co největší pohodlí a chce za to naopak výkonnost v boji, představuje Kandahár trochu šok. Poddůstojník Gregory Pagan říká, že měl teplé jídlo jen dvakrát za čtrnáct dnů a sprchu ani jednou. K holení a mytí vlasů slouží "hygienické stanice" - zrcadla připevněná na stolcích. Voda se ohřívá v kovových nádobách na propanových vařičích.
Ještě před několika dny byly latríny bez zástěny. Pohled na muže, jak sedí v řadách a za hlaveň přitom drží pušky, nebyl zrovna jako z akčního filmu. Teď se však zástěny konečně objevily. Každé ráno afghánští pracovníci spalují odpad v kovových sudech.
Zápach z toho není zrovna pro slabé nátury. Po dvou desetiletích války v Afghánistánu potřebuje opravu i kanalizační systém na letišti. ,,Je tak hygienický, jak ho můžeme v této době udělat," říká podplukovník Pease. ,,Se zdroji, které máme, lepší být nemůže. Ale bude líp."
