I opoziční politici bývají vůči Rychetskému spíše smířliví a jeho právnický názor, mnohdy i kontroverzní, bývá přijímán s respektem.
Rychetský měl jako předseda legislativní rady na starosti především slibovanou "legislativní smršť", která měla přiblížit zaostalý český právní řád evropským poměrům. Zpočátku těžkopádně se rozjíždějící reforma nabrala na rychlosti až ve druhé polovině vládnutí ČSSD. A vláda skutečně předložila přes čtyři stovky nových zákonů.
"Ke stoprocentnímu sladění českého práva s legislativou Evropské unie zbývá přijmout ještě 32 zákonů," prohlásil včera Rychetský. Až na druhý pokus spatřila světlo světa dlouho očekávaná novela občanského soudního řádu a trestního řádu. Odborníci se však zatím vyhýbají konkrétnějšímu hodnocení justiční a soudní reformy.
"Novela trestního řádu zatím platí jen několik měsíců a hodnotit ji si netroufnu," říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Nicméně z Bruselu se opakovaně ozývá, že nestačí jen legislativu zavést, ale také ji účinně aplikovat. V této souvislosti Evropská komise ve svých hodnoceních stále poukazuje na přílišnou délku soudních řízení nebo na průtahy při přijímání reformy státní správy či systému služby státních úředníků.
Rychetský se na čas stal také ministrem spravedlnosti, a to v mezidobí, než odstoupivšího Otakara Motejla vystřídal Jaroslav Bureš. Za tu dobu stihl udělat nejrazantnější prověrku a podat největší hromadný návrh na kárná řízení v novodobé historii české justice.
V prosinci 2000 nařídil dvanáct kárných řízení poté, co si nechal předložit výsledky trestní agendy na některých krajských soudech. Předsedkyni brněnského krajského soudu poté sám odvolal z funkce. Ostatní soudci putovali před kárné senáty.
Ovšem hned na počátku se ukázalo, že ne zcela právem. V jednom případě vyšlo najevo, že podnět ke kárnému řízení podal Rychetský omylem, a nový ministr Jaroslav Bureš se pak za postup svého předchůdce omluvil.
Také některé další případy se nakonec obrátily proti ministerstvu spravedlnosti, které soudcům nezajistilo podmínky k práci: to se týká šesti soudců z Ústí nad Labem, které rovněž poslal ke kárným senátům Rychetský.
Za Rychetského se jedním z ústředních témat vlády stala také ochrana lidských práv. Vznikl úřad vládního zmocněnce pro lidská práva, který vypracoval vůbec první koncepci integrace romské menšiny do většinové společnosti.
Té se sice nedaří tak, jak je popsáno ve čtyřicetistránkovém dokumentu, přesto některé projekty slaví jisté úspěchy - romští poradci ve školách či na úřadech. Bez ohledu na to nepřestali čeští Romové utíkat ze země za vidinou lepšího života v cizině.
Vláda také zásadním způsobem pokročila ve snaze vypořádat se s dluhy minulosti ve vztahu k obětem holocaustu. Židovským obcím vydala několik stovek objektů a také na základě seznamu dohledaných uměleckých předmětů desítky obrazů. "Tady naše vláda udělala skutečně více, než mnohde jinde ve světě," podotkl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
