Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České filmaře na ruském nádraží zadržela policie. Záběry museli smazat

  1:08aktualizováno  1:08
Čeští filmaři Petr Nikolaev a Jiří Pruša cestují Sibiří po stopách legionářů, o nichž chtějí v roce 2017 natočit celovečerní film. Aktuálně se blíží k jezeru Bajkal. Za sebou už mezi jiným mají vlastní „čeljabinský incident“ - kvůli filmování projíždějícího vlaku Nikolaeva zadržela policie.

Jiří Pruša a Petr Nikolaev, čeští filmaři na Sibiři | foto: Legiefilm.cz

Filmaři se do Ruska vypravili, aby na vlastní oči viděli místa, kterými před téměř sto lety projížděli českoslovenští legionáři, o nichž budou točit celovečerní snímek.

„Být na místě činu je naprosto zásadní. Poznal jsem to už na zborovském bojišti při naší minulé cestě. Člověk se po návštěvě míst, kde se to celé odehrávalo, dokáže najednou opravdu vmyslet do pocitů, jaké ti kluci mohli mít (...) Myslím, že to ovlivní nejenom scénář, ale celý film,“ vysvětlil svou motivaci pro výpravu po stopách legionářů režisér Petr Nikolaev (zdroj zde).

Čeljabinský incident

Ve zmíněném městě v roce 1918 úmyslně vyhodil z vagonu maďarský zajatec kus železa, který vážně zranil českého legionáře. Jeho druzi viníka vytáhli z davu a utloukli, za což místní bolševici uvěznili čs. strážní jednotku. Legionáři se následně střetli s bolševiky a zadržené druhy osvobodili, incident se řadí k hybným momentům sibiřské anabáze. Češi se zde totiž rozhodli probít se do Vladivostoku vlastním pořádkem a už se bolševiky nenechat dále odzbrojovat, což byla podmínka průjezdu, kterou dříve dodržovali.

Více o incidentu čtěte zde.

Jeden symbolický moment na cestě představoval „čeljabinský incident“.

Ve stejném městě a na stejném nádraží, v němž se kus železa vržený po českém vojákovi stal rozbuškou konfrontace legionářů s bolševiky (viz rámeček) totiž ruští policisté filmaře zadrželi.

„Chtěli jsme nádraží vyfotit a nafilmovat,“ popsal začátek lapálie Jiří Pruša, který hlídal zavazadla, zatímco Petr Nikolaev vyrazil s kamerou na vzdálenější kolejiště.

Bezpečnostní pravidla na ruských nádražích jsou ale přísná. Za chvíli se kolem Pruši vracel Nikolaev v doprovodu dvou ruských policistů, kteří drželi jeho pas a vedli ho na služebnu.

„Dozvěděl jsem se, že fotit či filmovat nádraží je sice dovoleno, ale Petr filmoval jedoucí vlak, a to už dovoleno není,“ doplnil Pruša. Oba dostali na výběr - buď záběry smažou, nebo půjdou na výslech u kontrarozvědky. Protože spěchali na vlak na další úsek cesty do Jekatěrinburgu, volili první možnost a o záběry přišli.

Ve svém deníku (najdete jej zde) ovšem nevzpomínají zdaleka jen na epizodu z Čeljabinsku. Střetávají se i s duchem doby, v níž ruští komunisté vytvořili vlastní legendy a vlastní pohled na dějiny - na to, co dle nich bylo vhodné vzývání a na co raději zapomenout.

Fotogalerie

„Ze Samary jsme se rozjeli do nedalekého Novokujbyševska, kde jsme se setkali s místním popem, jenž nám osvětlil mnohé. Legionáře tu rádi zrovna nemají. Říkají jim Běločeši a mají tu památník místním, kteří padli v boji s Novočechy. Rozuměj památník těch dobrých, které zabili ti zlí. V téhle oblasti pomník našim legionářům rozhodně nevztyčí,“ napsali do on-line deníku.

V Jekatěrinburgu pak navštívili místo, kde bolševici povraždili carskou rodinu pouhý týden před tím, než se do města dostali legionáři - právě ze strachu, že Češi sesazeného panovníka Rusi osvobodí.

„Na tom místě je skoro nepatrná deska u chodníku v trávě na místě domu, v němž se tragédie odehrála. Srovnání s Leninovými památníky a sochami v Simbirsku je docela tristní,“ uvedli Nikolaev a Pruša.

Dobrodružná road movie i komorní příběhy

O legionářích na Sibiři, kteří tvořili nejpočetnější skupinu vojáků bojujících proti Rakousku - z jeho pohledu zrádců - nevznikl téměř osmdesát let hraný film. Nacisté a po nich komunisté se důsledně snažili obraz legionářů z paměti Čechů vymazat.

Deník českých filmařů

Výpravu Sibiří můžete sledovat zde

„Příběh legionářů má mnoho vrstev. Od historických konsekvencí přes dobrodružnou road movie až po komorní příběhy jednotlivců. Nebyli to černobílí hrdinové, život jim nadělil pořádnou lekci,“ charakterizují filmaři práci, do které se pustili.

Zatím ovšem nemají vybráno, kde budou točit. Jedním z největších úkolů pro ně nyní je sehnat sto milionů korun, tedy předpokládaný rozpočet filmu. Je to o 35 milionů více, než jiný Nikolaevův film Lidice, ale například ani ne polovina toho, co stál Tmavomodrý svět (230 milionů).

Film o legionářích - jak se fotí bratři:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.