"Toto soudní řízení neposuzuje vinu pana Vocáska, ani to jakým způsobem nalézal právo tehdejší mimořádný lidový soud. My jsme zjišťovali, jestli jsou splněny podmínky pro obnovu procesu. A to se nestalo," odůvodnil verdikt předseda senátu Jan Špeta.
"Mám čisté svědomí. Nikomu jsme neublížil," prohlásil Vocásek. Neskrývá, že vstoupil do fašistického sdružení Vlajka. Ale dodává, že z něho vystoupil po třech měsících, kdy zjistil, co je to za spolek.
Lidový soud ho poslal na doživotí i za to, že udal gestapu dva muže. Vocásek to popírá a tvrdí, že se mu po válce pomstili kolegové, kteří ho neměli v oblibě. Před lidovým soudem vypověděli, že Vocásek o T. G. Masarykovi prohlašoval, že je židozednář, a Eduarda Beneše měl za zloděje, který utekl do zahraničí s pokladem.
Z doživotního vězení se Vocásek díky amnestii vrátil po osmi letech. Dodnes ho mrzí, že byl vyloučen z legionářské obce a zbaven veškerých požitků, které legionářům náležely.
Před soud se nečekaně dostavil i sedmasedmdesátiletý Jaroslav Anýž z Chrástu u Plzně. "Jsem jeho kmotřenec. Můj otec byl také legionář. S panem Vocáskem se po první světové válce nejprve velmi přátelil. Pracovali spolu. Proto ho při mém narození požádal, aby mi šel za kmotra. Pak se vše změnilo. Vstoupil do Vlajky a všichni se ho začali bát. Vše, za co byl v roce 1946 odsouzen, byla pravda," řekl Anýž.
Vocáska výpověď překvapila. Připomněl kmotřenci, že jako dítě chodil k nim domů si hrávat a že jeho otci půjčil dvacet tisíc korun, které mu scházely na koupi stavení v Plzni. "Nechtěl jsem úroky, byli jsme legionáři, jako bratři," dodal.
Vocáskův advokát Lubomír Müller nebyl se zamítnutím obnovy procesu spokojen a podal stížnost k Vrchnímu soudu. Snažil se soud přesvědčit, že mimořádný lidový soud porušil i tehdy platné zákony, když nedal Vocáskovi možnost se hájit a proti rozsudku se odvolat.
"Pokud by se něčeho dopustil, chci aby byl potrestán přiměřeně. Dnes by doživotí rozhodně nedostal," řekl Müller.
 Legionář z první světové války Alois Vocásek ukazuje občanský průkaz na chodbě plzeňského krajského soudu, který odmítl obnovit proces, při němž byl legionář v roce 1946 podle Benešových dekretů odsouzen na doživotí s puncem zrádce, udavače a kolaboranta. (4. dubna 2002) |
