Voyager 1, který před téměř 30 lety vzlétl z mysu Canaveral na Floridě, se dostal nejdále, kam zatím stroj sestrojený člověkem ve vesmíru doletěl. V úterý 15. srpna v 5 hodin 13 minut východoamerického času překročila legendární sonda pomyslnou hranici 100 astronomických jednotek od Slunce, což odpovídá vzdálenosti přibližně 15 miliard kilometrů.
Jeho ´mladší bratr´ Voyager 2 je pouhých šest roků letu za ním. Oba dva na svých palubách nesou pozlacené plakety s informacemi o Zemi.
"Překročení této hranice je de facto pouze symbolický akt, Voayer 1 má dávno splněno, nyní už je téměř bez energie, neděláme si velké naděje," řekl iDNES.cz Jakub Pozdena, vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze.
Jestli se sondám opravdu podaří dosáhnout vesmírného meziprostoru, je takříkajíc ve hvězdách. Odborníci z NASA ale nejsou tak skeptičtí jako Pozdena. Podle nich může let sondy klidně trvat dalších 10 let. Už nyní spekulují o tom, jak se bude v meziprostoru chovat.
Přesto už nyní hovoří o jednom z nejdůležitějších milníků od doby, kdy se člověk vydal ze Země do Mléčné dráhy.
Víme jak vypadá Saturn i Neptun
Od roku 1977, kdy obě sondy vzlétly na svou ´Grand Tour´, výrazně přispěly k zlepšení našich představ o prostoru kolem nás. Díky několika shodám okolností, ke kterým přispěla i vysoká technická připravenost stroje a jeho energetický zdroj, se Voyager těší stále velmi dobré formě.
Voyager vědcům odhalil rozmanitost a složitost naší sluneční soustavy. Data posílá na Zem pomocí programu Deep Space Network. Díky němu jsme se dozvěděli, že Enceladus, jeden ze Saturnových měsíců, je nejbělejším a nejzářivějším objektem sluneční soustavy, nebo že Neptun má nejrychleji vanoucí větry v celé sluneční soustavě, přestože se mu ze Slunce dostává velmi málo energie.
V prosinci 2004 NASA rozhodla, že ´Grand Tour´ Voyageru 1 skončí na jaře 2005. Protesty odborné veřejnosti ji ale přinutily najít ve svém rozpočtu pět milionů dolarů ročně, aby obě sondy udržela v činnosti.
