Autorem osudů nájemného vraha s přízviskem Crying Freeman je Kazuo Koike (1936), slavný japonský scenárista. Ve většině Koikeho sérií vyniká zejména souhra scenáristy a kreslíře, která dílu dodává kompaktnost a nevídaný efekt. Grafické stránky mangy Crying Freeman se zhostil Rjóiči Ikegami, který dokonale zvládl atmosféru příběhu.
O knizeKazuo Koike a Rjóiči Ikegami Crying Freeman: Plačící drak 1 Přeložil Ľudovít Plata |
V první knize série Crying Freeman (Plačící drak) se čtenář seznámí s pozadím příběhu a jeho postavami. Do děje ho zasvětí malířka Emu Hino. Náhodou se stala svědkem brutální vraždy a jako jediná spatřila tvář vraha, je proto přesvědčena, že brzy přijde o život i ona. Oním nájemným zabijákem je právě Crying Freeman, muž s tělem pokrytým dračím tetováním, který nad každou svou obětí prolévá slzy. Sám je však pouhou hračkou mafiánské organizace Sto osm draků, která ho vycvičila tak, aby dokonale splnil všechny její rozkazy a nedokázal uplatnit vlastní vůli. Příběh čtenáře zavádí do prostředí ne nepodobnému boji italských mafiánských klanů v Kmotrovi, s dějem okořeněným akčními bojovými scénami, jimiž se inspirovali i tvůrci filmů jako Sin City či Kill Bill.
Právě v duchu rychlé akce, násilí a nepostradatelné erotiky se nese první kniha této japonské mangy. Kdo dodnes považoval komiks za tvorbu pro děti, Crying Freeman ho rychle vyvede z omylu. Ne nadarmo na obálce stojí: „Pro čtenáře nad 18 let“. Sex a erotika dokáží v příběhu nečekaně „vyskočit“, avšak objevují se ve zcenzurované podobě: namísto nevhodných obrazů taktně září bílá místa a vše je ponecháno fantazii – nejen v české verzi, nýbrž i v japonském originálu. To nic nemění na významu obrazové stránky pod taktovkou Ikegamiho – bez ní by sága o vrahovi toužícím po svobodě zůstala jedním z mnoha zajímavých příběhů. Kreslíř zde však docílil obrovské dynamiky prostřednictvím výrazné stylizace pozadí či různými tvary okének. Divák se tak sleduje spíš film, než aby si prohlížel obrázky, a navíc může využít možnosti prostudovat si každý tah perokresby.
Crying Freeman s sebou přináší krimi žánr protkaný akcí a drsnějším zpracováním, pro japonskou mangu z osmdesátých let minulého století poměrně typické. Čtenářům, jimž vadí pohled na krev (i když jen v černobílém provedení), nebo nejsou příznivci erotických scén, by legendární Crying Freeman měl zůstat utajen. Kdo miluje akční bojové filmy a je příznivcem monumentálních příběhů, ať sáhne po tomto legendárním díle ztělesňujícím jednu éru japonského komiksu.
O autoroviJaponský scenárista Kazuo Koike (1936) patří k vlně mangy, která se snaží přinést publiku bohatší a vážnější příběhy, než bylo dříve zvykem. Proslavil se zejména díky opusům Kozure Okami (Osamělý vlk a vlče) či příběhu Lady Snowblood, který posloužil jako inspirace pro Quentina Tarantina k natočení filmu Kill Bill. Velký přelom v tvorbě Kazua Koike tvoří také kriminální sága Crying Freeman, jejíž první kniha vyšla i v Česku. |