Ten podle legendy začal konstruovat kosmické plavidlo, aby se mohl přiblížit nedostupným hvězdám.
Jeho stroj byl údajně sestaven z dřevěné židle a 47 raket naplněných střelným prachem, které v momentu startu zažehlo všech čtyřicet sedm Chuových sluhů.
Důkazy, zda Wan Chu skutečně doletěl až do vesmíru, se nikdy nepodařilo získat, neboť pověst říká, že po mohutné explozi se hvězdář i s křeslem nadobro ztratil. Každopádně by byl jedním z prvních zdokumentovaných "kosmonautů".
Vlastně "tchajkonautů", protože s čínským vesmírným projektem přišlo také nové označení pro tamní astronauty, které vychází ze slova tchaj-kchung (vesmír). To jen dokládá důležitost, s jakou asijská "budoucí vesmírná velmoc" k vypuštění lodi přistupuje.
Čína míří do klubu
Šen-Čou (Nebeská loď), jejíž název údajně vymyslel bývalý prezident Ťiang Ce-min, by měla odstartovat už v polovině října. Čína vyšle do vesmíru pravděpodobně jednoho ze čtrnácti speciálně vycvičených vojenských pilotů.
Nebeská loď poprvé vzlétla 19. listopadu 1999 s nákladem státní čínské vlajky, vlajky Macaa, které ten den předalo Portugalsko zpět Číně, několika semen rostlin a stuhou s podpisy tvůrců. Po čtrnáctinásobném obletu Země loď přistála na území Vnitřního Mongolska.
Touha po vstupence do elitního klubu vesmírných mocností je v Číně tak silná, že před letem pilotované rakety uskutečnila jen čtyři testy, tedy asi čtyřikrát méně, než kolik potřebovaly USA a Sovětský svaz před jejich "premiérami".
Zda stane Čína po boku USA a Ruska a úspěšně vyšle člověka do vesmíru, je otázkou nejbližší budoucnosti. Na to, jestli se jim podaří vyslat posádku na Měsíc a otevřít vlastní vesmírnou stanici, si ale ještě chvilku počkáme.
 Čínský prezident Ťiang Ce-min (vlevo) se zdraví s techniky z vesmírného střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su, odkud byla v pondělí vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země třetí čínská kosmická loď Šen-čou III (26. března 2002). |
