Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Legenda: Gagarina předstihl Wan-Chu

  14:15aktualizováno  14:15
Jurij Gagarin. Odpověď, která se automaticky vybaví na otázku, kdo byl prvním člověkem ve vesmíru. Klidně by to ale mohl být Wan-Chu. Čínský hvězdář se totiž podle tamní legendy pokusil doletět ke hvězdám už na přelomu patnáctého a šestnáctého století.

Ten podle legendy začal konstruovat kosmické plavidlo, aby se mohl přiblížit nedostupným hvězdám.

Jeho stroj byl údajně sestaven z dřevěné židle a 47 raket naplněných střelným prachem, které v momentu startu zažehlo všech čtyřicet sedm Chuových sluhů.

Důkazy, zda Wan Chu skutečně doletěl až do vesmíru, se nikdy nepodařilo získat, neboť pověst říká, že po mohutné explozi se hvězdář i s křeslem nadobro ztratil. Každopádně by byl jedním z prvních zdokumentovaných "kosmonautů". 

Vlastně "tchajkonautů", protože s čínským vesmírným projektem přišlo také nové označení pro tamní astronauty, které vychází ze slova tchaj-kchung (vesmír). To jen dokládá důležitost, s jakou asijská "budoucí vesmírná velmoc" k vypuštění lodi přistupuje.

Čína míří do klubu
Šen-Čou (Nebeská loď), jejíž název údajně vymyslel bývalý prezident Ťiang Ce-min, by měla odstartovat už v polovině října. Čína vyšle do vesmíru pravděpodobně jednoho ze čtrnácti speciálně vycvičených vojenských pilotů.

Nebeská loď poprvé vzlétla 19. listopadu 1999 s nákladem státní čínské vlajky, vlajky Macaa, které ten den předalo Portugalsko zpět Číně, několika semen rostlin a stuhou s podpisy tvůrců. Po čtrnáctinásobném obletu Země loď přistála na území Vnitřního Mongolska. 

Touha po vstupence do elitního klubu vesmírných mocností je v Číně tak silná, že před letem pilotované rakety uskutečnila jen čtyři testy, tedy asi čtyřikrát méně, než kolik potřebovaly USA a Sovětský svaz před jejich "premiérami".

Zda stane Čína po boku USA a Ruska a úspěšně vyšle člověka do vesmíru, je otázkou nejbližší budoucnosti. Na to, jestli se jim podaří vyslat posádku na Měsíc a otevřít vlastní vesmírnou stanici, si ale ještě chvilku počkáme.

Čínský prezident Ťiang Ce-min (vlevo) se zdraví s techniky z vesmírného střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su, odkud byla v pondělí vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země třetí čínská kosmická loď Šen-čou III (26. března 2002).

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.