Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Legenda: Gagarina předstihl Wan-Chu

  14:15aktualizováno  14:15
Jurij Gagarin. Odpověď, která se automaticky vybaví na otázku, kdo byl prvním člověkem ve vesmíru. Klidně by to ale mohl být Wan-Chu. Čínský hvězdář se totiž podle tamní legendy pokusil doletět ke hvězdám už na přelomu patnáctého a šestnáctého století.

Ten podle legendy začal konstruovat kosmické plavidlo, aby se mohl přiblížit nedostupným hvězdám.

Jeho stroj byl údajně sestaven z dřevěné židle a 47 raket naplněných střelným prachem, které v momentu startu zažehlo všech čtyřicet sedm Chuových sluhů.

Důkazy, zda Wan Chu skutečně doletěl až do vesmíru, se nikdy nepodařilo získat, neboť pověst říká, že po mohutné explozi se hvězdář i s křeslem nadobro ztratil. Každopádně by byl jedním z prvních zdokumentovaných "kosmonautů". 

Vlastně "tchajkonautů", protože s čínským vesmírným projektem přišlo také nové označení pro tamní astronauty, které vychází ze slova tchaj-kchung (vesmír). To jen dokládá důležitost, s jakou asijská "budoucí vesmírná velmoc" k vypuštění lodi přistupuje.

Čína míří do klubu
Šen-Čou (Nebeská loď), jejíž název údajně vymyslel bývalý prezident Ťiang Ce-min, by měla odstartovat už v polovině října. Čína vyšle do vesmíru pravděpodobně jednoho ze čtrnácti speciálně vycvičených vojenských pilotů.

Nebeská loď poprvé vzlétla 19. listopadu 1999 s nákladem státní čínské vlajky, vlajky Macaa, které ten den předalo Portugalsko zpět Číně, několika semen rostlin a stuhou s podpisy tvůrců. Po čtrnáctinásobném obletu Země loď přistála na území Vnitřního Mongolska. 

Touha po vstupence do elitního klubu vesmírných mocností je v Číně tak silná, že před letem pilotované rakety uskutečnila jen čtyři testy, tedy asi čtyřikrát méně, než kolik potřebovaly USA a Sovětský svaz před jejich "premiérami".

Zda stane Čína po boku USA a Ruska a úspěšně vyšle člověka do vesmíru, je otázkou nejbližší budoucnosti. Na to, jestli se jim podaří vyslat posádku na Měsíc a otevřít vlastní vesmírnou stanici, si ale ještě chvilku počkáme.

Čínský prezident Ťiang Ce-min (vlevo) se zdraví s techniky z vesmírného střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su, odkud byla v pondělí vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země třetí čínská kosmická loď Šen-čou III (26. března 2002).

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
MANAŽER ČÁSTI VÝROBY

Grafton Recruitment Praha
Ústecký kraj
nabízený plat: 60 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.