Vyplývá to ze studie amerických vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity. Výzkum zveřejnil v nejnovějším čísle odborný časopis Geophysical Research Letters.
Zřetelné snížení množství vypouštěných skleníkových plynů by mohlo klimatickou změnu v určité míře pozdržet, míní Hollandová. Počítačová simulace klimatických změn severní polokoule, kterou její tým uskutečnil, předpokládá v létě 2040 poslední malé ledovce na pobřeží Grónska a severokanadských ostrovů.
V zimních měsících sice ledovce opět posílí, oproti současné pobřežní tloušťce tři a půl metru však budou ani ne metrové.
Vědci zdůvodnili tak rychlý ústup ledovců především samozesilujícím efektem: stále větší, relativně tmavé plochy mořské vody budou ve srovnání s bílým ledovcem mnohem intenzivněji přijímat sluneční paprsky a prohřívat své okolí. Moře se tedy bude ohřívat tím rychleji, čím více ledu již roztaje.
Klimatické změny navíc zřejmě ovlivní i mořské proudění - teplé vody nesené Golfským proudem se dostanou mnohem severněji, do Arktidy. Na pevné zemi, jako je Grónsko, se proto led může teoreticky udržet o něco déle než na moři.
Odborníci pracující na evropské klimatické studii s názvem Damocles varovali začátkem prosince, že zahřívání zemského povrchu ohrožuje i stavy ledních medvědů a lze očekávat i závažné narušení potravinového řetězce vůbec.
"Změny budou mít vliv na hojnost ryb, které tvoří značnou část lidské potravy, zvláště u přímořských národů," řekl badatel Eberhard Fahrbach.
Na druhé straně by ústup ledovců a zvýšená možnost lodní dopravy v severských oblastech umožnily výraznější těžbu nerostného bohatství, včetně ropy a plynu v Arktidě.
