Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léčení každého Čecha stojí 12 tisíc

  0:01aktualizováno  0:01
Léčit průměrného Čecha jeden rok znamená zaplatit 12 344 korun. Muži stůňou o tisíc korun levněji a ženy dráž. Ale to je jen fiktivní statistický průměr. Nejdražší pacient stojí pět milionů korun. Má vzácnou Gaucherovou chorobu - v Česku je takových osm. To je dohromady čtyřicet milionů korun ročně.

Tutéž sumu však zdravotní pojišťovna vydá za "obyčejný" anopyrin proti bolesti a teplotě. Spolu s paralenem a ibuprofenem jsou to vůbec nejčastější preparáty, které si necháváme pojišťovnou proplácet.

Data zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), když bilancovala deset let pojištění v zemi. A za tu dobu neplatiči pojistného okradli zdravotnictví o dvanáct miliard korun. Tato částka by vystačila na všechny léky proti srdečním chorobám na celé dva roky.

I ti největší dlužníci si přitom mohou být jisti, že když překročí práh ordinace, nikdo je nevyhodí. "Je to falešná solidarita mezi těmi, co pojistné platí, a těmi, co neplatí a stále to nechápou," podotýká mluvčí VZP Kateřina Zamastilová.

I neplatič má tedy nárok na léčení, kdyby onemocněl třeba onou Gaucherovou chorobou, vzácnou dědičnou nemocí, při níž nefunguje metabolismus. Bolí kosti, rány nezadržitelně krvácí.

"Naším nejtěžším pacientem je třináctiletý chlapec. Díky léčbě může chodit do školy, ač je zde na dolní hranici průměru. Ale ti ostatní jsou v pořádku zcela," říká lékařka Věra Malinová z Všeobecné fakultní nemocnice. A dodává: "Léčba je strašně drahá, ale zatím jsme naštěstí peníze vždycky dostali. Jenže ve vývoji jsou nové a nové léky na řadu dalších metabolických nemocí. Kdo je zaplatí, to je otázka."

Máme tedy peněz na zdravotnictví dost? VZP, největší zdravotní pojišťovna v zemi, nyní po deseti letech existence přiznala, že to nikdo neví. "Musí to prostě stačit. Na víc nemáme," tvrdí její ředitelka Jiřina Musílková.

Jisté ale je, že peníze se špatně rozdělují. Nikdo například nehlídá, zda jich nedáváme příliš tam, kde za ně nedostáváme odpovídající kvalitu.

"V polovině nemocnic porodí méně než padesát žen za rok. Je otázka, zda péče je při tak malé frekvenci skutečně kvalitní," říká Musílková a přidává další příklad, kde peníze utíkají: "Jeden z expertů na cukrovku prohlásil, že by polovina případů nemoci nebyla, kdyby lidé dodržovali správnou životosprávu."

S kouřením je to podobné: léčba nemocí, které si jím lidé přivodí, stojí ročně 23 miliard korun. Češi kromě toho patří k národům, které chodí nejčastěji k lékaři - třináctkrát za rok. A v devíti z deseti návštěv si odnesou recept. Často na onen zmíněný paralen.

"Bytostně souhlasím, že zdravotní pojištění tu není od toho, aby zabezpečilo bezplatnost všech myslitelných položek," říká Michal Prokeš z Vojenské zdravotní pojišťovny. Přesto varuje před jednoduchým řešením, jako je třeba neplatit z pojištění paralen či acylpyrin.

"Tohle zkusili v Irsku a zvýšily se jim náklady na léky, neboť lékaři začali okamžitě předepisovat dražší léky, které jsou hrazené."

Taková opatření je podle Prokeše potřeba dělat komplexně, třeba tak, že odpovědní vysocí činitelé veřejně prohlásí: "Léky na chřipku nejsou hrazeny, proto nebudeme platit paralen, a budou-li lékaři předepisovat dražší lék, nechť na recept napíší "Hradí nemocný". A pojišťovny to musí kontrolovat".

Podle ředitelky VZP je však iluzí očekávat, že lékaři a pacienti budou jednou zcela spokojení. "Věda, genetika, nové léky, to všechno jde strašně rychle dopředu, ale zdroje, z nichž to lze zaplatit, zaostávají."

Neplatiči pojistného dnes dluží 12 miliard

Za deset let existence zdravotního pojištění dokázali neplatiči v České republice nahromadit u Všeobecné zdravotní pojišťovny dluh ve výši dvanáct miliard korun. VZP se v podstatě smířila s tím, že část těchto peněz už nikdy neuvidí.

Dluhy mají převážně na svědomí zkrachovalé podniky, jako například ČKD či Poldi Kladno. Mnohé firmy totiž řešily své potíže na úkor zdravotnictví i tak, že svým zaměstnancům strhly pojistné, ale už je neodvedly. To je sice trestný čin, ale problém to úplně nevyřešilo.

"Někteří zaměstnavatelé postupují tak, že čtyři procenta, jež strhnou zaměstnancům, nám zaplatí, ale zbylých devět procent, jež mají platit oni, nadále neodvádějí," říká ředitelka VZP Jiřina Musílková.

Pojišťovna může vůči neplatičům použít i krajní prostředky: exekuci či návrh na konkurz. Loni učinila 77 283 exekucí, podala 260 návrhů na konkurz a k dalším 2094 návrhům se připojila. Za týž rok si vymohla 1,2 miliardy korun.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.