Vlastní krevní plazma nebo kmenové buňky se využívají například při léčbě utržených vazů, achilovky či menisku, ale i nemoci kloubů. Například léčba kolena postiženého osteoartrózou (degenerativním kloubním onemocněním) může přijít i na desítky tisíc korun.
Ordinací, které pracují s krevní plazmou, je čím dál tím více. Pacienti však mohou snadno naletět a vydat tisíce na léčbu, která není správně indikována a tak nemůže fungovat.
"S tím se setkáváme často, že k nám přijdou lidé se špatnou indikací. Léčba krevní plazmou se dá použít u zranění tkání, ale i u zlomeniny nebo u degenerativních chorob velkých kloubů, ne když má člověk třeba prsty znetvořené psoriázou," říká ortoped René Moster z brněnského Revmacentra.
Diář s návštěvami pacientů má prý plný na několik měsíců dopředu. Tak velký zájem mají lidé o to, aby si klouby léčili vlastní tkání. A nevadí jim, že platí tisíce korun - zdravotní pojišťovny tuto léčbu neproplácejí.
Lékaři například využívají aktivovanou krevní plazmu, která díky obsaženým krevním destičkám povzbuzuje růstové faktory v těle. To znamená, že injekce s vlastní tkání urychlují hojení přetržených svalů či šlach nebo taky zlomenin a dalších úrazů měkkých tkání. Podle Reného Mostera studie ukazují, že se hojení zrychlí až o polovinu.
Kmenové buňky se staly módními také v boji proti degenerativním kloubním chorobám, na něž dosud neexistují účinné léky. Třeba na artrózu všech stupňů, která se projevuje výraznou bolestivostí a omezenou hybností kloubů.
Na efektivitu metody se však názory lékařů různí a někteří mají k bioterapii spíše skeptický přístup. Chybí podle nich důkazy, že metoda opravdu funguje.
