Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léčba vlastní krví zažívá rozmach. Je však drahá a vždy nefunguje

  1:49aktualizováno  1:49
Obrovský rozmach zažívá metoda bioterapie, která používá k léčbě člověka jeho vlastní odebranou tkáň, ať už krevní plazmu, nebo rovnou kmenové buňky. Lidé platí tisíce korun za to, aby jim lékaři odebrali krev a píchli ji tam, kde má něco rychle zahojit. Nezřídka se však nákladná metoda používá i v případech, kdy nefunguje.
Krevní plazma díky obsaženým krevním destičkám povzbuzuje růstové faktory v těle a tím v některých případech urychluje hojení. (ilustrační fotografie)

Krevní plazma díky obsaženým krevním destičkám povzbuzuje růstové faktory v těle a tím v některých případech urychluje hojení. (ilustrační fotografie) | foto:  František Vlček, MAFRA

Vlastní krevní plazma nebo kmenové buňky se využívají například při léčbě utržených vazů, achilovky či menisku, ale i nemoci kloubů. Například léčba kolena postiženého osteoartrózou (degenerativním kloubním onemocněním) může přijít i na desítky tisíc korun.

Ordinací, které pracují s krevní plazmou, je čím dál tím více. Pacienti však mohou snadno naletět a vydat tisíce na léčbu, která není správně indikována a tak nemůže fungovat.

"S tím se setkáváme často, že k nám přijdou lidé se špatnou indikací. Léčba krevní plazmou se dá použít u zranění tkání, ale i u zlomeniny nebo u degenerativních chorob velkých kloubů, ne když má člověk třeba prsty znetvořené psoriázou," říká ortoped René Moster z brněnského Revmacentra.

Diář s návštěvami pacientů má prý plný na několik měsíců dopředu. Tak velký zájem mají lidé o to, aby si klouby léčili vlastní tkání. A nevadí jim, že platí tisíce korun - zdravotní pojišťovny tuto léčbu neproplácejí.

Nový hit: Léčba krevní plazmou Čtěte ve středu, 20. 11.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Lékaři například využívají aktivovanou krevní plazmu, která díky obsaženým krevním destičkám povzbuzuje růstové faktory v těle. To znamená, že injekce s vlastní tkání urychlují hojení přetržených svalů či šlach nebo taky zlomenin a dalších úrazů měkkých tkání. Podle Reného Mostera studie ukazují, že se hojení zrychlí až o polovinu.

Kmenové buňky se staly módními také v boji proti degenerativním kloubním chorobám, na něž dosud neexistují účinné léky. Třeba na artrózu všech stupňů, která se projevuje výraznou bolestivostí a omezenou hybností kloubů.

Na efektivitu metody se však názory lékařů různí a někteří mají k bioterapii spíše skeptický přístup. Chybí podle nich důkazy, že metoda opravdu funguje.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.