Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léčba kloubů kmenovými buňkami. Zázrak, který může ublížit

  1:03aktualizováno  1:03
Injekce s vlastními kmenovými buňkami pacienta se stávají narozeninovým hitem pro rodiče a prarodiče s bolavými klouby. Odborná ortopedická společnost přitom varuje: Je to šarlatánství a běžnou léčbu nenahradí.

Při zánětlivých onemocněních klouby otékají a nemoc je i deformuje. Na snímku je žena, která má onemocnění více než 20 let. Bere biologickou léčbu, která jí umožnila sevřít dlaň (15. května 2014). | foto:  Michal Šula, MAFRA

Janu Šlesingerovi z Brna je sice teprve devětatřicet let, ale už má pokročilou artrózu třetího stupně, bolestivé onemocnění kloubů, které postihuje většinou starší lidi. Uvěřil lékaři, že mu mohou pomoci injekce s vlastními kmenovými buňkami. Zaplatil pětatřicet tisíc, ale bolesti nezmizely.

„Nestalo se nic, takže jsem jen vyhodil peníze a stejně jsem čtyři měsíce poté musel na operaci,“ říká. Nedalo mu to, chtěl se bránit, a tak si přečetl podmínky informovaného souhlasu, který před léčbou podepsal. A až z něj zjistil, že léčba je vlastně jen experimentem, který nemusí pomoci. „Což mi lékař předem neřekl,“ rozčiluje se. Věřil lékaři natolik, že ho ani nenapadlo papíry podrobně zkoumat.

Největší hyenismus, čílí se odborník

Ortoped a primář z nemocnice v Šumperku Zdeněk Štěpán má ještě smutnější zkušenosti s pacienty, kteří spoléhají na buňky a na nutnou operaci přicházejí pozdě. „Je to největší hyenismus, jaký se kdy v našem oboru objevil,“ rozhořčuje se a vypráví o ženě, jejíž příběh prezentoval na ortopedickém kongresu v Praze.

Kontroverzní léčba kloubů

  • Léčba kmenovými buňkami využívá vlastních buněk těla pacienta, které se odebírají buď z tukové tkáně, například z břicha, nebo z kostní dřeně
  • Vyčistí se, nechají namnožit a injekcí se aplikují do těla na postižené místo
  • Využívá se takto i krevní plazma
  • Léčbu nehradí pojišťovna, přijde na desítky tisíc korun

PRO:

Léčba je uznávána k urychlení hojení poraněných tkání - přetržených šlach, vazů či svalů nebo poškozeného vaziva. Využívá se často u sportovců, ve veterinární léčbě, pomáhá zhojit postižená místa až o polovinu rychleji.

PROTI:

Mnozí lékaři ji ordinují i na těžce degenerativně postižené klouby, například revmatoidní artritidu, psoriázu nebo osteoartrózu, kde jsou její přínosy minimálně sporné. V tuto chvíli totiž nejsou výsledky z žádných klinických studií, které by dokazovaly, že léčba má nějaké přínosy pro těžce postižené klouby. A problém je, když se pacient na tuto léčbu spolehne a nevyhledá žádnou jinou. „Není důkaz, že by poškozená chrupavka dorostla jen díky injekcím kmenových buněk,“ upozorňuje předseda odborné společnosti ortopedů Martin Krbec.

„Měla artrózu třetího stupně, jela do Brna za lékařem, který jí slíbil, že jí pomůže. Nechal si zaplatit 70 tisíc a píchal jí injekce s jejími kmenovými buňkami, aniž ji předem vyšetřil. Loni v únoru tam byla na poslední injekci, a až v říjnu se dostala k nám. To už trpěla takovými bolestmi, že by z toho člověku až vstoupily slzy do očí - měla nekrózu,“ popisuje lékař.

Začínající nekrózu, tedy odumírání tkání, by přitom podle něj magnetická rezonance odhalila hned na počátku. Ortoped, u něhož se žena předtím léčila injekcemi, jí přitom po stížnostech na bolesti nechal poštou poslat jen silný lék proti bolesti s tím, že pro ni víc nemůže udělat.

„Jako ortopedická společnost se proti tomu musíme bránit. Považuju za kriminální čin takto se chovat k lidem a dávat jim iluzi, že jim kmenové buňky vyléčí pokročilou artrózu,“ dodává lékař, jenž už měl tři pacienty, kteří se spolehli na kmenové buňky, až skončili na operačním stole s odumírající tkání.

„Když je něco ve fázi výzkumu, ať se to zkoumá. Ale toto je nelidské, tahat z lidí peníze za šarlatánskou metodu, která nebyla uznána za léčebnou,“ dodává. Lékaři využívají toho, že se kmenové buňky už nějakou dobu používají k hojení ran. S léčbou artrózy se však nepočítalo.

Za naději se platí vším

Mnoho lidí kupuje injekce s buňkami rodičům či prarodičům k narozeninám. Lékaři jim je připraví na míru. Metoda se stala hitem a zdánlivou poslední nadějí lidí s bolavými klouby.

„A za naději jsou lidé ochotni dát cokoliv, jen jim lékaři neřeknou, že jde o léčbu, která je neetická, protože zatím neexistují důkazy, že funguje. Zneužívají toho nejcennějšího, co ve vztahu k pacientovi mají - jeho důvěry,“ říká Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, která sdružuje pacientské organizace.

Zájem pacientů je však velký. Což potvrzuje i lékař René Moster, který se této léčbě věnuje a má plný diář na měsíce dopředu. Léčbu hájí s tím, že někdy má skvělé výsledky.

„Urychluje se hojení přetržených šlach, vazů či svalů nebo poškození vaziva. V léčbě degenerativních onemocnění se snižuje tvorba otoků, bolestivosti a hlavně se regenerují chrupavčité buňky, aby vytvářely kvalitnější hmotu,“ říká lékař.

Jedna firma už dostala povolení, druhá o něj právě žádá

„Trvalo asi dva týdny, než se projevil efekt, a už je to půl roku a noha bolí méně. Je vidět, že ujdu delší trasu než před tím,“ říká spokojená pacientka Jana Divišová.

K tomu však předseda odborné ortopedické společnosti Martin Krbec uvádí, že bolest ze zánětu dočasně sníží cokoliv - včetně hořčičné placky na koleno. Odborná společnost proto požádala ministra zdravotnictví a lékový úřad, aby neověřenou metodu nepovolovali.

Povolení však už jedna firma, CellThera, dostala - navzdory tomu, že odborníci metodu neuznali za léčebnou. A další firma, PrimeCell, o povolení nyní žádá. V ní má přitom ministerstvo zdravotnictví majetkovou účast. Paradoxem je, že totéž ministerstvo vydalo loni stanovisko, kde ústy Hany Sajdlové, ředitelky odboru zdravotních služeb, sděluje, že „metoda je neověřená a její účinky a bezpečnost nelze garantovat.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.