Čunek se vyjadřuje nelidovecky - ano, ano, ne, ne.

Čunek se vyjadřuje nelidovecky - ano, ano, ne, ne. | foto: Jan Karásek, MF DNES

Léčba Čunkem

  • 104
Kdo si před očima zpětně promítne průběh víkendového sjezdu KDU-ČSL v Brně, možná dojde knásledujícímu závěru: to nebyl tradiční lidovecký sjezd, ale zrychlený film o sjezdu, který od počátku směřoval k jedné jediné věci - zvolení Jiřího Čunka předsedou.

Průvodními znaky "zrychleného režimu" bylo smrsknutí programu do jednoho dne, odmítnutí politické diskuse před volbou vedení strany apouze sedmiminutový limit délky projevu pro kandidáty na předsedu KDU-ČSL.

Do tohoto scénáře spadalo i vystoupení nového předsedy Čunka krátce po oznámení výsledků voleb. Namísto obvyklého poděkování a naznačení perspektiv vývoje lidové strany si jmenovitě nadiktoval, koho chce ve vedení strany. Dodal, že v opačném případě svou předsednickou funkci položí.

Kdyby něco podobného udělal před lety Miloš Zeman nebo Václav Klaus, budou druhý den noviny plné titulků v duchu "zrodil se diktátor". Lidovečtí delegáti nakonec přání svého lídra vyslyšeli. Mnozí z nich vycházeli z nevysloveného předpokladu: buď si zvolíme nevyzkoušenou "léčbu Čunkem", nebo zemřeme.

Jednou z příčin této situace je postupný úpadek vlivu lidové strany včeských zemích. V roce 1990 členská základna čítala osmdesát tisíc členů, dnes už jen jedenačtyřicet tisíc. Od komunálních voleb na podzim 1990 navíc lidovci ztratili několik tisíc mandátů ve městech a obcích. Volby do Poslanecké sněmovny ukázaly, že KDU-ČSL rychle vyklízí pozice v západní části České republiky a jihovýchodní Morava nebude perspektivně schopna tyto ztráty utáhnout.

Většina na sjezdu proto volila změnu - jakoukoli změnu. Co tato změna vyvolá uvnitř lidové strany av české politice? Za zvolením nového předsedy stálo křídlo, které je možno zařadit spíše ke stranické levici. I proto bude další Čunkovo působení v programových oblastech i z hlediska taktiky znamenat úkrok doleva.

Leccos naznačil ve své nominační řeči, kde velký prostor věnoval omluvě sociálním demokratům za vystupování KDU-ČSL v době aféry Stanislava Grosse. Expremiér nebyl na jaře 2005 schopen doložit své příjmy na nákup bytu a tehdejší Kalouskovo vedení ho tlačilo k přijetí politické odpovědnosti. Tato omluvná pasáž byla skutečným mostem na cestě k sociální demokracii.

Do období senátních voleb také sahá Čunkovo spojenectví s Jiřím Paroubkem. Podle dohod učiněných na okresní úrovni byla tehdejší vsetínská senátní kandidátka ČSSD připravena před druhým kolem podpořit kandidáta ODS. Horká diplomacie na lince Paroubek-Čunek však tento záměr zhatila.

V následné kampani kolem vystěhování Romů ve Vsetíně se pak Jiří Paroubek otevřeně Čunka zastal. Následovalo několik tajných setkání a vytvoření neformálního spojenectví. Zvolením nového předsedy dostane toto spojenectví pevný základ.

Čistě z hlediska voličské přízně je však vzestup Jiřího Čunka rizikový především pro sociální demokracii. Nový předseda KDU-ČSL se zatím jeví jako velký politický talent, jaký se tu v posledních pěti letech neobjevil. Jeho komunikační schopnosti, nelidovecké vyjadřování ve stylu ano, ano, ne, ne, a hlavně slovník obyčejných lidí budou nejvíce oslovovat ten voličský segment ČSSD, který tak rád slyší na autoritativní tóny a jednoduchá řešení složitých problémů.

ODS to naopak ohrozí jen minimálně. Riziko pro občanské demokraty je ukryto v něčem jiném. Jiří Čunek ve svém projevu razantně odmítl možné vládní spojenectví v rámci trojkoalice (ODS, KDU-ČSL, SZ) a naopak se vyslovil pro koaliční vládu ODS, ČSSD a KDU-ČSL.

Vzhledem k rýsující se orientaci lidovců na ČSSD by se ODS jako strana, která fakticky nese většinu nevýhod takové vládní konstelace, ocitla v menšině. Bude zajímavé sledovat, jak na tento obrat Topolánkovo vedení zareaguje. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video